2. Renesanční filozofie

Celý titul knihy zní - Knížka vpravdě zlatá a stejně užitečná jako zábavná o nejlepším stavu státu a o novém ostrově Utopii. Dílo se skládá ze dvou knih, na počátku první Morus polemizuje se současnou zemědělskou situací v Anglii - konkrétně s ohrazováním (V této době se zvýšila poptávka po ovčí vlně, a tak šlechta vyháněla ze svých pozemků dosavadní nájemce, kteří pěstovali převážně obilí, a ohrazovala pole, aby sloužila jako pastviny pro ovce. V důsledku toho zůstalo mnoho nezaměstnaných lidí).

Po ostré kritice tohoto jevu se v druhé knize pouští do líčení ideálního státu. Začíná zeměpisným popisem ostrova, poté líčí střídmý život obyčejných lidí, který je založen na vzájemné rovnosti, lásce a míru (otroci se buďto kupují - posléze se mohou stát rovnoprávnými občany, nebo se otroky stávají lidé, kteří spáchali nějaký zločin). Celá kniha je vedena formou dialogu autora s Hythlodaiem, cestovatelem, který autorovi o tomto ostrově vypráví.

Thomaso Campanella (1568 - 1639)

Pocházel z chudé rodiny, měl neústupnou povahu a církví byl podezírán z kacířství, byl proto málem i upálen, dlouhodobě byl vězněn (přes dvacet let) a mučen, zabýval se astrologií. Aby unikl upálení a věznění, předstíral, že se zbláznil. Ve vězení napsal své spisy, nakonec byl omilostněn a zemřel na svobodě.

Jeho nejznámějším dílem je kniha Sluneční stát, ve které líčí ideální společnost: Základní odlišností od obou předchozích koncepcí je jeho víra, že v ideálním státě bude postupem času sdruženo celé lidstvo. Podobně jako Platón podrobně rozebírá všechny stránky života lidí (cvičení, životospráva, rozmnožování, oblékání, vědění). V jeho státě neexistuje soukromé vlastnictví (i ženy jsou společné), předměty jsou přidělovány podle potřeb, luxus je přísně trestán (až trestem smrti). Státním zřízením je teokracie, vládnou zde vědci, kteří mají zároveň i kněžskou hodnost.

Campanella vydal za svého života tuto knihu dvakrát. Dílo je psáno formou rozhovoru, kdy cestovatel (velkošpitálník = rytíř řádu, který se stará o chudé a nemocné a zakládá pro ně nemocnice a ubytovny) vypráví, jak procestoval celý svět a zaujal ho právě Sluneční stát, jehož jádro se rozprostírá na hoře a mělo by se v budoucnu rozšířit do celého světa (jsou-li totiž jeho obyvatelé napadeni svými sousedy a vyhrají-li nad nimi bitvu, což není problém, protože jsou dobře cvičení v boji, přijmou poražené do svého společenství). Hora leží na rovníku (kde je podle Campanelly stále mírné podnebí, v noci stejné jako ve dne - proto jsou tam také lidé mírné povahy).

Celý stát je ohrazen opevněním se sedmi branami a je v podstatě nedobytný. Na vrcholu hory je chrám - soubor všeho vědění, na jehož stěnách jsou vyobrazeny veškeré dostupné znalosti. Malby jsou využívány jako učební pomůcky pro obyvatele Slunečního státu. V chrámu sídlí nejvyšší kněz (Metafyzik) Hoh (zná dějiny všech národů, jejich zvyky a zákony) a jeho pomocníci - Moc (zabývá se válkou a mírem), Moudrost (má na starosti umění a průmysl) a Láska (má na starost rozmnožování a zábavu, výchovu dětí a ošacení). Obyvatelé se rozmnožují podle přísných pravidel - žena nesmí mít pohlavní styk do devatenácti let, muž do jednadvaceti, horkokrevní mladíci mají výjimky, ale mohou mít pohlavní styk pouze s neplodnými nebo těhotnými ženami. Plození dětí je určováno nejen hvězdami (C. byl astrolog), hubené ženy se rozmnožují s tlustými muži a naopak, vysocí a krásní muži s vysokými a krásnými ženami, protože tak vzniká dokonalé potomstvo. Kněží se nesmějí rozmnožovat, protože všechna jejich energie jde do mozku a měli by slabé potomstvo. Děti jsou vychovávány společně.