2. Renesanční filozofie

Obyvatelé si oblékají různé šatstvo podle ročních období, lékaři určují kuchařům, co mají vařit, v pití alkoholu jsou obyvatelé Slunečního státu zdrženliví, ženy se nesmějí zkrášlovat, společně s muži cvičí nahé na cvičištích a jsou všechny díky dostatku pohybu a zdravému životu krásné. Všichni obyvatelé společně pracují, nemají žádný majetek (díky tomu v jeho státě neexistuje sobectví) a snaží se naučit co nejvíce řemesel. Náboženství, kterým se řídí kněží, není, jak Campanella píše, vzdáleno od křesťanství, nicméně ve skutečnosti se vědci řídí astrologickými výzkumy.

Francis Bacon (1561 - 1626)

Byl filozof i politik, z počátku se mu v politice nedařilo, neměl dostatek peněz, ani vlivné přátele, ale posléze se mu povedlo dostat se do parlamentu, nejvyšší hodnosti, které dosáhl, byla hodnost lorda kancléře; později byl obviněn, že přijal úplatky, od té doby žil v ústraní na venkově a věnoval se spisovatelské činnosti.

Jeho nejznámějším dílem je kniha zprostředkovávající podobu ideálního státu Nová Atlantis. Tento stát se podobně jako Morův nachází na ostrově a ideálním se stává proto, že není řízen politiky, ale vědci (Tito jsou sdruženi v Šalamounově domě, který se stal předobrazem londýnské Royal society, první akademie věd), kteří uvádějí do praxe nejnovější vynálezy a řídí vědecký výzkum. V důsledku toho potom všichni občané žijí v blahobytu. Stát je uzavřený před světem a je hospodářsky samostatný.

Toto Baconovo dílko zůstalo nedokončeno, příběh vypráví sám autor, jenž je mezi námořníky, které vítr zahnal k neznámému ostrovu a dojdou jim potraviny. Žádají proto jeho obyvatele o pomoc. Jsou zavedeni do domu, ve kterém jsou pohoštěni, dostanou nové šatstvo, léky pro nemocné… Kontakt ale mají pouze s jedním občanem, když ho žádají, aby mohli poznat jeho zemi, je jim sděleno, že obyvatelé tohoto ostrova jménem Bensalem se snaží izolovat od všech vlivů, které by jim případně jejich ideální stát mohly narušit (Kontakt s vnějším světem je zajištěn tím, že nejlepší vědci posílají jednou za dvanáct let vybrané občany do cizích zemí, aby zjistili, jak tyto pokročily ve vědeckém zkoumání a aby výsledky výzkumů přinesli na Novou Atlantis, nezajímá je ani cizí bohatství, ani majetek).

Bacon ve své knize dokonce předpovídá vynálezy (např. mikroskop, naslouchadlo), které lidem ulehčí život. Celá kniha je založena na jeho hlavní filozofické myšlence, že vědění je moc.

Jeho druhým významným dílem je Nové organon, které bylo původně plánováno jen jako součást vědeckého encyklopedického díla, které se mělo jmenovat Veliké obnovení věd a mělo mít 6 částí (napsal však jen dvě – Rozdělení věd a Nové organon).

Je shrnutím všech jeho názorů. Vědec nemá pouze mechanicky shromažďovat empirický materiál, ani pouze rozumovat bez smyslového základu. Smysly i rozum ponechané sami sobě mohou klamat. Kdybychom se orientovali pouze na smyslové vnímání, prohlásíme hůl ponořenou do vody za nalomenou. Rozum má zase sklon učesávat realitu, uspořádávat ji do škatulek, které ve skutečnosti neexistují. Nedostatky smyslů vyrovnává experiment, nedostatky rozumu indukce – rozum provádí zobecnění s přihlédnutím ke smyslovým poznatkům.