Česká poezie od 90. let do 1. světové války - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dílo – prošel vývojem od dekadence přes symbolismus, anarchismus, civilismus až k proletářské poezii.
– dekadence – publikoval v Moderní revui (jako velmi mladý), sbírky Satanova sláva mezi námi, Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé.
– anarchismus – roku 1897 zakládá časopis Nový kult (trvá do roku 1905).
– Sen o zástupu zoufajících – báseň Stráň chudých lásek – erotické, milenci se milují na louce.
– 1905 – 1914 – tzv. moravské období – pod dojmem osobního života – Kniha lesů, vod a strání – milostná lyrika s erotickým podtextem.
– po 1. světové válce píše pod vlivem civilismu – Nové zpěvy – 1918, téma velkoměsta, oslava lidské práce, vynálezů, technického pokroku (sloučení evropského futurismu a sociálního cítění).
– 1923 – po vstupu do KSČ píše politicky angažovanou poezii, duchu proletářské poezie – Rudé zpěvy.
– období těsně před a během 2. světové války – Sonáta horizontálního života – 1937, politická úzkost z fašismu, básník se zde přihlásil k zásadám tzv. socialistického realismu, především básnickou polemikou s Halasovou poemou Staré ženy. Bezedný rok – 1945, básnické vyjádření posledního roku republiky (1938), Zamořená léta – ohrožená země v době okupace, posílení víry v lepší budoucnost.
– těsně po 2. světové válce – reaguje na konec války, oslavná a radostná poezie.
– hojně překládal – z francouzštiny aj.
František Gellner (1881 – 1914) – básník, prozaik, novinář, výtvarník. Narozen v Mladé Boleslavi v rodině nezámožného židovského obchodníka. Verše, překlady a kresby začal uveřejňovat ve studentských časopisech již za pobytu na gymnáziu. Studoval na technice ve Vídni na báňské akademii v Příbrami. Žil bohémským životem, navštěvoval anarchistické schůze, stýkal se s anarchistickými básníky, začal psát do Nového kultu. V letech 1905 – 1911 pobýval v Mnichově, Paříži, Drážďanech a opět v Paříži, kde studoval malířství, živil se ilustracemi pro satirické časopisy. Po návratu do Čech žil v Brně, působil v Lidových novinách jako karikaturista, později redaktor. Po vyhlášení války byl poslán na haličskou frontu, od 13. 9. 1914 byl veden jako nezvěstný.
Dílo – Po nás ať přijde potopa!, Radosti života – básnické sbírky, založené na revoltě proti falešné
dobové morálce a pokryteckému maloměšťáctví, básně zdánlivě primitivní jsou velice provokativní,
působivé, přesné v kritice. Banalitou motivů, jejich deziluzivním pojetím a důrazem na přímé
pojmenování jsou zároveň protestem proti soudobé symbolistní a dekadentní poezii.
– Nové verše – posmrtně vydané – dřívější hněvivý patos veršů je vystřídán postojem nezaujatého
pozorovatele a satirického glosátora.
– vynikl i jako fejetonista, psal povídky.