Cesta od modernismu k postmodernismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Místy prosvítá renesanční duch a s ním spojený odlehčený tón. Projevuje se zejména v poznámkách Viléma z Baskervillu: „(…) Antikrist dobude západu a zničí obchodní cesty (…) jeho hlava bude oheň hořící, pravé oko krví podlité, levé oko zelené jako u kočky a bude mít dvě zorničky a jeho víčka budou bílá, dolní pysk veliký, bude mít tenká stehna a velké nohy, plochý a dlouhý palec!“ plamenně prohlašuje Jorge. Vilém utrousí poznámku: „Zdá se, že vylíčil sám sebe.“
Jazyk je v dějových pasážích věcný až přísně strohý, pasáže filozofické a ty, v nichž je doveden spor až na samý vrchol, jsou jazykově bohaté na výrazové prostředky, četné metafory, přirovnání. Popisy středověkých architektonických a uměleckých památek dokládají autorovu precizní znalost středověkého umění – např. popis opatství, chrámu
Velmi důležitá je v románu symbolická rovina. Jednou je to symbol vtělený do samotné postavy (například Jorge – symbol zatvrzelého zastávání středověkých dogmat, Vilém – symbol pokroku a renesance nebo Adso – symbol učedníka či čtenáře, Vilém – symbol průvodce a detektiva). Jindy se může symbol ukrývat ve věcech či jevech, například v růži, v labyrintu, v knihovně, v požáru kláštera (požár kláštera jako by uzavíral celou jednu epochu, symbolizuje ideu nového světa vyvstávajícího ze zkázy světa starého). Opatství je vlastně obrazem světa – labyrint knihovny je uspořádán jako mapa světa, i labyrint událostí můžeme chápat jako labyrint světa a úsilí jej poznat. Výpravy do labyrintu lze chápat jako cesty za poznáním, za vzdělaností, přičemž nejdůležitější roli hrají právě knihy. Velmi významnou roli tu hraje i symbolika biblická.
Filmové zpracování Jména růže
Filmovou verzi Jména růže natočil roku 1986 režisér Jean-Jacques Annaud se Seanem Connerym v hlavní roli. Tvůrci filmu byli nuceni román oklestit. Eco sice řekl: „Je to Annaudovo dílo, nikoliv moje.“ Nicméně film pochválil jako v rámci možností velmi zdařilý.
Závěr
Hledání příčin záhadných událostí je vlastně hledání podstaty a smyslu středověké kultury a zároveň poznání, že cesta k pravdě je nekonečná, poznávání je hra a naopak hra je poznávání a že labyrint událostí a labyrint knihovny je i obrazem labyrintu světa a poznání, které je díky rozvoji vědy a racionality sice dokonalejší, ale čím dál složitější a jako celek téměř nepostižitelné. Zdeněk Frýbort: „Strašlivý příběh Adsona z Melku je příběhem každého, kdo chce proniknout do tajemství reality, do hry jejích znaků, a kdo je ochoten převzít roli žáka. Mistrem mu při tomto putování bude kniha, kterou si právě přečetl.“
KURT VONNEGUT - Američan
Jatka č. 5 - bizarní černá groteska, mnohovrstevnatý text (i fantastické prvky), hlavní část podle jeho zkušeností válečného zajatce v kobkách drážďanských jatek, jako jeden z mála to přežil.