Demokratický proud

Starý pan Povondra to bere na sebe: pluje na loďce po Vltavě a loví ryby (pod mostem Legií). Na břehu na něj čeká syn Frantík. Pan Povondra přirazí s lodičkou ke břehu, ptá se Frantíka, co je v novinách – mloci se už propracovali po Drážďany – to už bude pod vodou celé Sasko. Frantík ukazuje tatínkovi něco na vodě – černou hlavu…Pan Povondra pustil prut a velmi se vylekal – Mloci jsou už v Praze. Onemocní z toho, klade si to vše za vinu, bojí se o vnoučata.

Autor mluví sám se sebou - kapitola v závěru knihy, smysl kapitoly – autor zde rozmlouvá sám se sebou o tom, jak by měl//mohl celý příběh dopadnout; volně parafrázováno:Autorův vnitřní hlas: „Ty to takhle necháš?“(aby se pan Povondra tak trápil?) „Poslechni, chceš opravdu nechat zahynout celé lidstvo?“ autor se zamračil…

Třeba se lidé udrží na suchých pásech pevnin, budou jen pracovat pro jiné pány – mloky. „Nešlo by ty Mloky nějak zastavit? Aby vymřeli? – to je příliš laciné, to nejde. Třeba by mohli být nakonec Mloci proti Mlokům – mohli by spolu bojovat o nové břehy – to je přece dějinná logika. Z toho vznikne válka – světová válka Mloků proti Mlokům ve jménu kultury a práva, pravého mloctví. V rámci boje dojde k zamoření oceánu jedovatými látkami a zhoubnými bakteriemi, které vyvolají žaberní mor. Všichni Mloci vyhynou, uchová se jen otisk Andriase Scheuchzeri. Pevniny se začnou pomalu rozrůstat nánosem řek, vznikne nový mýtus o potopě světa, o mýtických potopených zemích, třeba o bájné Anglii, Francii nebo Německu. A potom? „Dál už to nevím.“ Lidstvo je nepoučitelné, stále se vystavuje nebezpečí zániku lidské civilizace. Čapek ale nechce připustit zánik člověka, je humanista, na lidech mu záleží především, proto je varuje.

Člověk je schopen spojit se pro svůj prospěch s kýmkoliv proti jinému člověku – proti lidstvu, dokonce dojde k tomu, že člověk je vůdcem mloků! – Chief Salamander – člověk je schopen zneužít cokoli. Proč nikoho nenapadlo, že by se pěstování Mloků mohlo obrátit proti člověku? - Člověk myslí jen na svůj prospěch, neuvědomuje si případná nebezpečí (podobně v RUR). Kapitola Der Nordmolch – jednoznačné varování před rasismem hitlerovského Německa – baltský mlok – německý Nadmlok = vyšší rasový typ (zrodil se na germánské půdě) – ten by se měl množit, ostatními druhy/rasami se opovrhuje (viz německá propaganda o čistotě nordické árijské rasy a potřebě životního prostoru).

Bílá nemoc (1937) - čít 3 str 188 – drama, tragédie; konflikt jedince (humanista doktor Galén, důsledný pacifista, charakterní, přirozeně inteligentní, skromný) a představitelů moci a války (diktátor Maršál, rysy fašistického vůdce, zbrojař Krüg, jejich přisluhovači). Lidstvo je zasaženo nevyléčitelnou „bílou nemocí“. Čas ani místo nejsou konkrétně určeny (Maršálova země může připomínat Německo). doktor Galén proti ní našel lék. Na obranu humanity se postaví doktor Galén, který odmítá přihlížet tomu, jak je jeho země hnána do nesmyslného válečného konfliktu. Svůj zázračný lék na bílou nemoc, která lidstvo kosí jako novodobý mor, začne Galén podávat jen těm nejchudším. Bohaté a vlivné pacienty je ochoten léčit jen pokud veřejně vystoupí proti válce. Když už se zdá, že se Galénovi podaří přivést největší válečné štváče k rozumu, zjistíme, že je pozdě. Společnost už se mezitím proměnila ve zfanatizovaný dav, který (aniž to tuší) rozšlape poslední naději na svou záchranu.