Významné osobnosti světové literatury 2. poloviny 20. století_ odraz druhé světové války ve světové literatuře

• JOHN IRVING

Dříve znám svým románem - Svět podle Garpa (1978), nyní např. Hotel New Hampshire a zejména novela Pravidla moštárny – příběh (jako u většiny děl) není nijak výjimečný. Sirotek Homér vyrůstal v sirotčinci, kde se stal chráněncem a žákem laskavého doktora Larche. Jeho zásluhou se z Homéra stal skvěle připravený lékař (i když bez diplomu) a dobrý člověk. Doktor by jej rád viděl jako svého nástupce v sirotčinci, který se svým přístupem k malým svěřencům velmi liší od jiných podobných institucí. Homér však tuší, že život je i někde jinde než jen v Larchově ordinaci. Rozhodne se odejít, poznat svět. Stává se česačem jablek, lovcem humrů, setká se zblízka s láskou i smrtí. Právě na jablečné farmě poznává tvrdé podmínky (pravidla) mezilidských i pracovních vztahů (proto pravidla moštárny), ale také propadá silnému milostnému citu. Nakonec po smrti Larche se vrací do sirotčince.

Irving umí ve zdánlivě obyčejných životních příbězích svých postav najít drama a vyvolat ve čtenáři silné emoce, přitom s obdivuhodnou lehkostí. Prostě umí vyhmátnout silné téma, aniž by líčil nějaké krvavé katastrofy nebo zásadní dějinné zvraty.

• J. D. SALINGER

• Kdo chytá v žitě

• citlivé vystižení dospívání sedmnáctiletého chlapce

• WILIAM SAROYAN

- povídky, v nichž humor, shovívavost, úsměvnost, trocha sentimentality

• Lidská komedie

• Odvážný mladý muž na létající hrazdě

• Tracyho tygr

Anglie

• WILIAM GOLDING

- NC, v jeho románech často problém zla ve světě, svár dobra a zla v člověku

• Pán Much

- Dobrodružný příběh skupiny chlapců, kteří se ocitají na pustém ostrově (po letecké havárii) a postupně mezi sebou rozehrávají krvelačnou hru, která vyznívá jako filozofické podobenství: člověk v důsledku své izolace se v mezních situacích oprošťuje od společenských norem i mravních zásad a lidských hodnot – jsou nahrazeny barbarskými živočišnými pudy – snaha o přežití, silnější vítězí.

• GRAHAM GREEN

- romány filozoficky a katolicky orientované

- témata dobra a zla v člověku a ve světě, svobody, moci, víry atd.

• Monsignore Quijote

- inspirace Cervantesem

Starý obyčejný farář, který se náhodou stane monsignorem, je pronásledován církví a policií, nakonec uštván, společně s bývalým komunistickým starostou Sanchem unikají ve starém autíčku Rosinanta, přitom prožívají četná dobrodružství a diskutují spolu o dvou, snad nejvlivnějších učeních lidských dějin: křesťanství a komunismu (dobru a zlu, diktatuře a svobodě..).

Boj s větrnými mlýny – zde s policisty, kteří jsou „kam vítr, tam plášť“ a připomínají tak lopatky větrného mlýna. Četba rytířských románů, která pobláznila Quijota, je zde nahrazena četbou komunistických a katolických spisů. Přestože hrdinové představují dvě různé životní koncepce (jako u Cervantese), při společném putování si rozumí – spojuje je přátelství a humanistické cíle. Nakonec Quijote umírá, Rozinanta je rozstřílená a Sancho Panza odchází.