Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Významné osobnosti světové literatury 2. poloviny 20. století_ odraz druhé světové války ve světové literatuře

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (162 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Vydávání Orwellových knih v Československu:

Farma zvířat vyšla v češtině poprvé roku 1946 (původně pod názvem Zvířecí statek). Po únoru 1948 se ale Orwell stal u nás zakázaným autorem a jeho díla nevycházela. Román 1984 (napsaný 1948, vydaný 1949) tedy u nás už vyjít nemohl. Až do roku 1989 bylo u nás jméno tohoto britského spisovatele pečlivě utajováno. Snad žádný slovník ho vůbec nepřipomínal, a pokud ano, tak byl Orwell interpretován jen jako autor utopií, jež jsou tragikomické a temně vykreslují budoucnost. Obě knihy vyšly česky v exilovém nakladatelství Index (Farma zvířat v roce 1981 a román 1984 v roce 1984), byly tajně přepisovány v samizdatu. Oficiálně pak obě vyšly roku 1991.

Farma zvířat (1945): novela podávající obraz totalitní společnosti, antiutopie, lze chápat jako alegorii s rysy bajky, podobenství, satiru (využívá všechny tyto umělecké prostředky).

Okolnosti vydání Farmy zvířat: Orwell hledal pro Farmu zvířat nakladatele od roku 1943, ale za druhé světové války mu ji odmítali vydat, vyšla až po válce roku 1945. Vydavatelé se totiž obávali hněvu sovětského spojence (SSSR byl spojencem Anglie v protifašistické koalici), neboť kniha je průhlednou alegorií vývoje v SSSR (nikdo v Anglii se neodvažoval totalitu v SSSR kritizovat nahlas). Brzy po vydání měla obrovský úspěch, důvodů je hned několik: vedle literárních kvalit a působivosti to byla kritika stalinského režimu, ve své době velmi vzácná. Navíc realitu SSSR představila takovým způsobem, že vyvstala v celé své hrozivosti.

Obsah + interpretace:

Děj: Nejprve je ukázán bědný život zvířat na farmě pana Jonese, nepořádného a věčně opilého hospodáře. Zvířata jsou poučena o nutnosti revoluce, starý kanec Major (stejně jako jeho lidský protějšek V. I. Lenin) je nadchne krásnou teorií o tom, že bude všem dobře, až bude odstraněn utlačovatel a vykořisťovatel, nastolí se rovnost všech a přijde hojnost a blahobyt (komunismus). Po smrti Majora je jeho teorie pokračovateli (prasaty = bolševiky) zdokonalena a zpracována do komplexního systému učení - animalismu (marxismus-leninismus). Pak propukne velká revoluce (bolševická revoluce 1917) a vyžene utlačovatele – vykořisťovatele pana Jonese (buržoazii). Dojde k úplnému obratu života všech členů společnosti a ke zrušení sice nijak krásného, ale přirozeného řádu (znárodnění atd.). Všichni jsou si najednou rovni, navzájem se oslovují soudruhu, pracují společně pro blaho všech. Záhy se ale projeví, že ti, kteří se „ujali odpovědnosti“ (uzurpovali moc) vést farmu a organizovat nový způsob života, se přes formální rovnost všech staví nad ostatní (prasata = bolševici, komunistická strana), využijí davu těch nejprostších (ovce) a prosadí své názory za pomoci lží a polopravd. Dojde k přejmenování z Panské farmy na Farmu zvířat (Rusko → SSSR – vznik 1922) a zničení všeho, co připomíná právě svržený režim (zvířata pálila vše, co bývalo používáno proti nim, co připomínalo lidi). Svržená třída (pan Jones) se ale nechce jen tak vzdát a několikrát se pokusí situaci zvrátit, obnovit poměry před revolucí (získat farmu zpět), je ale poražena. Po nějaké době začne i mezi samozvanými vůdci docházet ke mocenským bojům (Napoleon = Stalin x Kuliš = Trockij), vítězí ten nejpodlejší a nejbrutálnější – Napoleon, Kuliš je označen za zrádce a vyhnán. Práce pro blaho všech je plánována vůdčí osobností a stranou (společná práce na výstavbě větrného mlýna může představovat elektrifikaci či nějaké megalomanské stavby). Lpí se na tradicích, např. vystavená lebka Majora (Leninovo mauzoleum), velké oslavy vítězství revoluce (oslavy Velké říjnové socialistické revoluce). Původní poměrně složitá teorie je zjednodušována, aby ji „pochopili“ i ti nejprostší, např. „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“ (Leninovo i Stalinovo „vědecké“ dotváření marxismu jednoduchými poučkami a frázemi). Při tom se pod zástěrkou vylepšení původní ideály (kolektivistické zásady, principy) upravují pro potřeby vůdců („Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“, „Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu.“). Zvířecí společenství je vystaveno nejen manipulaci, ale i teroru ze strany samozvaných vládců. Odpůrci režimu jsou souzeni a tvrdě trestáni (politické procesy, stranické čistky, popravy, gulagy, vyhnanství na Sibiř, pronásledování), vůdci naopak okázale oslavováni (kult Stalinovy osobnosti). Do života obyčejných zvířat se začíná vkrádat strach o holý život a většina už raději neodporuje. Věří nebo si nalhávají, že je nyní lépe, než bylo dříve, a vůdci to samozřejmě podporují. Úspěchy jsou zveličovány a neúspěchy zamlčovány nebo jsou líčeny jako dílo zrádců (Kuliše). Nikomu nepřipadá divné, že i když si mají být všichni rovni, vedoucí vrstva si odhlasovává různá privilegia, a že ostatní jsou v podstatě utlačováni stejně nebo ještě víc než před převratem, který se postupně stává jakousi ústně tradovanou legendou, protože už žije málokdo, kdo by ho pamatoval. Původní ideály, které měla revoluce nastolit, jsou zašlapány, zhroutily se. Prasata hlásají nesmiřitelný boj s člověkem, tajně s ním ale obchodují, a dokonce i popíjí. Nakonec se uzurpátoři moci promění v ty, proti kterým zvířata původně v revoluci bojovala. Ve finále je tyranie prasat horší, než kdy byla tyranie člověka. Sousední statkáři při návštěvě na zvířecí farmě konstatují: nikdy nebylo vykořisťování tak efektivní jako zde, máme se co učit. Prasata se statkáři hrají poker (a podvádějí všichni) a ani bystrý Benjamin už nemůže rozeznat, kdo je kdo. Revolucionáři splynuli s těmi, které chtěli zničit...

Témata, do kterých materiál patří