Významné osobnosti světové literatury 2. poloviny 20. století_ odraz druhé světové války ve světové literatuře

• Souostroví Gulag

- rozsáhlá trilogie, jakoby kronika gulagu (1918 – 1956), dokumentární charakter, všestranný rozbor historie gulagu, vlastní zkušenosti i vyprávění, vzpomínky, dopisy jiných, nic není vymyšleno (ani postavy, ani události)

- dochází k závěru o smyslu práce v gulagu: prací vězňů je budován socialismus a zároveň slouží k likvidaci vězňů, ne k jejich nápravě

• Jeden den Ivana Děnisoviče

- novela, autobiografická, zaznamenává věcně skutečně jen jeden den ve stalinském lágru; dokládá degradaci lidských hodnot – inteligentní a vzdělaný člověk nevede filozofické úvahy, ale zajímá ho potrava, je vděčný za to, co by byly v normálním životě pomíjivé drobnosti; ale lidství si uchoval.

Finsko

• MIKA WALTARI

- proslul historickými romány: Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Nepřátelé lidstva, Pád Cařihradu, Krvavá lázeň, Šťasná hvězda aj.

• Jeho království

- Vypravěč – Říman Marcus se dostává do Jeruzaléma právě v době ukřižování Ježíše Krista. Je přímým svědkem jeho smrti, je zasažen hloubkou jeho poselství a s detektivní posedlostí pátrá po smyslu jeho slov a činů. Setkává se s učedníky, matkou, Lazarem, uzdravenými a dalšími svědky Ježíšova zázračného vlivu. Vždy nad vším otazníky, vždy se nabízí vysvětlení mystické i reálné, nikdy se nevyřeší – nelze, stále hledá odpovědi, nenachází. Nakonec Marcus dospívá k vyrovnanosti. Nenachází sice odpovědi na své otázky, ale nachází alespoň sám sebe v pokoře a dobrotě srdce. K tomu jej přivedlo to hledání. Všechny tyto zážitky ho změnily, trvale ovlivnily jeho život a on si to uvědomuje velmi intenzivně.

- V románech historické prostředí zachyceno velice živě (hrdinové často putují po mnoha zemích),

- Hrdina (jako většina Waltariho hrdinů) je vzdělaný, nezávislý pozorovatel, moderní člověk, který touží po poznání – hledá, nenachází, ale pořád má naději. I pro dnešního čtenáře jsou jeho hrdinové přitažliví, přesvědčiví, sympatičtí. Většina jeho hrdinů prožívá tíživou osamocenost, vědomí, že člověk je na světě vždycky sám. Často u hrdiny zážitek až mystického prozření. Realita a mystika vždy v přiměřeném poměru.

- romány odráží autorovu historickou deziluzi, zklamání ideologiemi, vědomí nespravedlnosti dějin

(lidské osudy znamenají málo – nespravedlnost, krutost historie)

- svými romány říká, že Bohu je jedno, jestli se k němu lidé modlí v kostele, v synagoze, v mešitě nebo ve svém srdci, žádné náboženství nenadřazuje ani nezatracuje, zato však důrazně odsuzuje totalitní ideologie, pro něž jsou lidé nevýznamní, jen částečky v mocenské hře.

Fantastická literatura - literatura pohybující se tematicky za hranicemi běžné reality

Do rámce takto široce pojaté fantastické literatury lze zařadit vědeckofantastickou literaturu (science fiction, sci-fi, označení se objevuje ve 20. letech 20. stol.), ta má též mnoho podob: