UVOD_DO _BIBLE_2013_II
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
samozřejmá). A dále - a to překvapuje ještě více - básník má zřejmě na
mysli monogamické a nerozlučné spojení.
Má se za to, že je třeba rozlišovat dvě postavy. Především mladého
pastýře, vrstevníka a krajana pastýřky, která miluje jinocha vroucí
láskou, a ten její lásku opětuje. Vzájemná láska těchto snoubenců je
posílena společným nadšením pro nevinný život venkova.
Vedle pastýře vystupuje i mocný král, symbolizovaný nejbohatším a
nejmocnějším králem židovských dějíc, Šalamounem (3,6-11; 6,8-9;
8,11-12 atd.), který vlastní početný harém, žije v přepychu, má
početnou tělesnou stráž a nabubřelými výrazy se snaží získat srdce
mladé pastýřky. Možná, že ji i umístil ve svém harému (1,4), když se
dala zlákat na panovníkův vůz (6,12).
Jsou zde tedy v kontrastu dva životy, dvě lásky: na jedné straně prostý
život venkova a čistá láska pastýře, na druhé město se svým pohodlím,
dvůr se svou rozmařilostí, ješitnou láskou mocného vládce, který by
chtěl povýšit pastýřku k poctě královy manželky. Jedině když
uvažujeme dvě mužské postavy, dají se vysvětlit city vyjádřené
pastýřem a králem, upřímný vztah nevěsty k svému ženichovi, láska,
která se nedá zlákat přepychem a bohatstvím dvora.