Společné a koordinované politiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Společné a koordinované politiky
Společné politiky
Jsou klíčovou oblastí
Jsou to oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie, resp. Evropských společenství (Radu, Parlament a Komisi)
Mezi společné politiky dnes patří:
společná obchodní politika,
společná zemědělská politika,
a pro členské země eurozóny i měnová politika
Koordinované politiky
Oblastem, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně, říkáme komunitární neboli koordinované politiky
Jejich samotná realizace tedy spočívá na členských státech, zatímco koordinace a harmonizace spadá do nadnárodní působnosti (do působnosti orgánů Evropské unie)
Jednotný vnitřní trh
Regionální politika
Ochrana spotřebitele
Ochrana životního prostředí
Energetická politika
Podpora výzkumu a technologického vývoje
Sociální politika
Doprava
Vzdělávání atd.
Společná zemědělská politika
v rámci Evropské unie je zaměřena na zajištění produkce potravin, jejich export, rozvoj zemědělství a venkova a zabezpečení životní úrovně zemědělců. Obecně je definována v článcích 38-44 Smlouvy o fungování Evropské unie a posléze v příslušných aktech sekundárního unijního práva a dalších pramenech.
Jedná se o jednu z nejstarších a zároveň nejkontroverznějších politik EU. Společná zemědělská politika představuje významnou finanční zátěž a bývá jí rovněž vytýkána podpora nemoderních postupů, vynucování vysokých standardů a produkce potravin s vysokými náklady, což vede k nutnosti dotací. Rovněž představuje ohnisko mezinárodních sporů, kde naráží na problém deformování světového trhu.
Ceny zemědělských produktů
Ceny byly v EHS navrhovány Komisí a jednomyslně přijímány Radou. Ceny lze rozlišit na několik typů:
cílová cena – stanovená hodnota zboží v EHS, ovlivňuje cenu pro spotřebitele
prahová cena – nejnižší možná cena, za kterou lze dovézt konkurenční výrobek ze zahraničí (ke srovnání rozdílu mezi hodnotou produktu z EHS a cizím; rovněž k výpočtu dovozního cla)
minimální cena – minimální hodnota, za kterou je Společenství ochotno odkoupit produkci od zemědělců v případě poklesu tržní ceny při nízké poptávce (k lepší přípravě produkční strategie zemědělců)
Dotační politika
Cílem publikace Dotační politiky EU je usnadnit schopnost orientace v oblasti finančních mechanismů Evropské unie, konkrétně evropských dotačních programů a strukturálních fondů.
Společná obchodní politika
Pro společnou obchodní politiku (SOP), hlavní složku a nejvíce integrovanou oblast komplexu vnějších vztahů EU, je relevantní Smlouva o založení Evropského společenství.
Společná dopravní politika
Nezbytnost společné dopravní politiky vyzdvihly členské státy již v Římských smlouvách, kde byla této oblasti věnována samostatná hlava. Dopravní politika se tak stala jednou z prvních společných politik Společenství.
Jejím původním hlavním cílem bylo vytvořit společný dopravní trh, jinými slovy zajistit volný pohyb služeb a otevřít dopravní trhy. Tohoto cíle bylo z velké části dosaženo, jelikož se konkurenci postupně otevírají i železniční trhy (vnitrostátní služby v přepravě cestujících).