Společné a koordinované politiky

Cíle:

• Od přijetí Jednotného evropského aktu je cílem politiky Unie v oblasti výzkumu a technologického rozvoje upevňovat vědecko-technické základy evropského průmyslu a přispívat k posílení jeho vyšší konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku.

• Článek 179 Smlouvy o fungování EU dále konkrétně uvádí, že „Unie má za cíl posilovat své vědecké a technologické základy vytvořením evropského výzkumného prostoru, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují“.

Ochrana spotřebitele

• Odbor technické harmonizace a spotřebitelské legislativy si v oblasti ochrany spotřebitele klade za hlavní cíl především plnění Priorit spotřebitelské politiky.

• Za prioritní okruhy jsou považovány zejména: bezpečnost výrobků a služeb, ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů, zajištění dozoru nad trhem, posílení vymahatelnosti práva, legislativní činnost, spolupráce se spotřebitelskými organizacemi, vzdělávání a informovanost spotřebitelů, podpora aktivit v oblasti samoregulace.

Ochrana hospodářské soutěže

• Politika ochrany hospodářské soutěže je jedním z nejvýznamnějších nástrojů EU pro podporu integrace společného trhu. Ustanovení upravující ochranu hospodářské soutěže byla již ve smlouvě o Evropském sdružení uhlí a oceli (1951), i v Římské smlouvě zakládající Evropské hospodářské společenství z roku 1957.

• Soutěžní pravidla Evropské unie se vztahují jak na jednání soukromých podnikatelských subjektů, tak na vládní zásahy samotných členských států. Pravidla soutěžní politiky jsou stanovená ve článcích 101-109 SFEU.

Mezi hlavní prvky soutěžní politiky EU patří:

• zákaz dohod mezi podniky, které mohou narušovat soutěž na vnitřním trhu

• zákaz zneužití dominantního postavení podniků na trhu

• dozor nad fúzemi s evropskou dimenzí, které vedou k tržní dominanci

• monitoring a regulace poskytování veřejných podpor

• liberalizace sektorů, které ovládají státem garantované monopoly, například telekomunikace, poštovní služby, energetika

Instituce EU a energetická politika

• Evropská komise - Generální ředitelství pro energetiku. V jeho čele stojí Francouz Dominique Ristori, politicky je za oblast energetiky odpovědný španělský komisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete a také slovenský místopředseda komise Maroš Ševčovič, který má na starosti energetickou unii.

• Evropský parlament - Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Předsedou výboru je polský europoslanec Jerzy Buzek z frakce Evropské lidové strany. Místopředsedou výboru je Jaromír Kohlíček (KSČM), mezi členy patří Miroslav Poche (ČSSD), Evžen Tošenovský (ODS). Náhradníky jsou Luděk Niedermayer (TOP 09) a Pavel Telička (ANO 2011).

• Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) - část energetika. Přibližně každé dva měsíce se scházejí ministři zodpovědní za dopravu, telekomunikace a energetiku. Českou republiku zastupuje ministr průmyslu a obchodu. V rámci Rady existují také Pracovní skupina pro energetiku a Pracovní skupina pro jaderné otázky.