Společné a koordinované politiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jednotná vízová politika
Vízová politika Evropské unie byla zařazena do jejího právního rámce až koncem 90. let prostřednictvím tzv. Amsterodamské smlouvy. Konkrétně je zařazena do Hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství pod názvem Společná vízová, azylová a imigrační politika.
Počátky této politiky sahají až k Schengenské úmluvě z roku 1985 a Schengenské smlouvě z roku 1990, které zahájily spolupráci evropských zemí mimo rámec EU.
Společná vízová, azylová a imigrační politika se nevztahuje na všechny členské státy EU. Velká Británie a Irsko se na opatřeních přijatých v těchto oblastech nepodílejí, pokud výslovně nevyjádří svoji vůli tak učinit.
Azylová politika
Cílem azylové politiky EU je harmonizovat azylová řízení v členských státech stanovením společných ustanovení s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení.
Rozvíjet společnou politiku týkající se azylu, doplňkové a dočasné ochrany s cílem poskytnout každému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodržování zásady nenavracení.
Tato politika musí být v souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 a s jejím protokolem z roku 1967. Smlouva ani Listina nestanoví definici pojmů „azyl“ a „uprchlík“. Obě se odvolávají přímo na Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 a na protokol ze dne 31. ledna 1967.
Politika životního prostředí
Nová Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020 vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020.
Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.
SPŽP je zaměřena na tyto tematické oblasti:
ochrana a udržitelné využívání zdrojů,
ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší,
ochrana přírody a krajiny,
bezpečné prostředí.
Politika rozvoje vědy a výzkumu
Evropská politika výzkumu a technologického rozvoje je důležitou oblastí evropských právních předpisů již od založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1952 a od založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) v roce 1957. Dnešní víceleté rámcové programy pro výzkum byly zavedeny Jednotným evropským aktem.
V listopadu 2011 Komise navrhla navazující rámcový program „Horizont 2020“ jako finanční nástroj na zavedení Unie inovací, který se stal stěžejní iniciativou strategie Evropa 2020 zaměřené na zajištění celosvětové konkurenceschopnosti Evropy.
Součástí úsilí o nový růst a vytvoření nových pracovních míst v Evropě je nový program EU pro výzkum a inovace (2014–2020).