Úvod do obchodního práva

- ve většině případech to podléhá srážkové dani a vždy se to dále řídí smlouvou o zamezení dvojího zdanění , které jsou uzavřeny mezi jednotlivými státy

- do budoucna se předpokládá, že proběhne jednotná implementace daňového systému v rámci Evropských společností, aby nedocházelo k velké migraci kvůli výše daní

Jaké problémy přinášejí Evropské společnosti ?

1. dluhové financování dceřiných společností tzv. pravidlo nízké kapitalizace a neexistuje žádná směrnice, která by toto zakazovala

2. neexistuje jednotné označení stálé provozovny a není ani jednotný výklad nebo název definice stálé provozovny ( každý členská stát má ve výkladu po stálou provozovnou trochu jiné pojetí )

3. neexistence plného započtení ztráty v jednom členském státě proti ziskům v jiném členském státě – může docházet k tzv. dvojímu zdanění

4. většina členských státu neumožňuje zápočet ztráty ze zahraniční pobočky ( pž. ES nemůže započít ztrátu, která jí vznikla na Slovensku – podle české právní úpravy to nelze)

5. dodatečné daňové náklady spojené s přeměna mi společností

Organizační struktura Evropských společností

- stejný rozsah jednatelského oprávnění mají delegovaní generální ředitelé i samostatné představenstvo

- statutárním orgánem ES je generální ředitel

- společnosti si mohou opět zvolit, zda budou mít monistický nebo dualistický způsob

( strukturu ) – dualistická je shodná s českým (valná hromada, představenstvo, dozorčí rada ) a v případě monistické struktury je v čele správní rada v čele se svým předsedou a v tomto případě může být shodný generální ředitel a předseda správní rady , ale nemusí

- v červenci r. 2008 existovalo asi 200 ES a jen malá část vyvíjela nějakou podnikatelskou činnost a skutečně fungujících a prosperujících bylo 45 a z těch 45 je jich 19 na území Německa

- největší ES jsou Alianz, Strabak, Porsche automobil holding

Úvod do obchodního práva

8.

ZÁVAZKOVÉ PRÁVO

NOZ se snaží o jasné rozlišení, kdy rozlišuje mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel je ten, kdo má právo od dlužníka něco požadovat (tj. pohledávku). Dlužník je naopak ten, kdo má povinnost vůči věřiteli něco splnit. Důvodem nějakého závazku bývá smluvní vztah. NOZ výslovně definuje povinnosti, které strany při jednání, předtím než smlouvu uzavřou, musí dodržet. Pokud tyto povinnosti jedna ze stran nedodrží a vznikne-li v důsledku toho škoda (resp. nějaká újma), pak má druhá strana právo na její úhradu (resp. náhradu). Musí tady vždy být příčinná souvislost.

Např.:

1. Jedna strana jedná tzv. „na oko“, tzn., uzavírá smlouvu, ale nakonec k uzavření smlouvy nedošlo, druhé straně vznikne újma a má právo na náhradu škody.

2. Nebo bylo jednáno tzv. „za 5 minut 12“ (zbytečně rychle). Jedna strana tlačí na druhou stranu, že se musí smlouva rychle uzavřít, ale nezbývá čas na přemýšlení o dalších podmínkách smlouvy. Druhé straně zase pak vznikne majetková újma.

3. Nesplnění informační povinnosti – jedna strana neinformuje druhou o určitých skutečnostech, v důsledku toho vznikne druhé straně majetková újma.

4. Porušení tajemství – jedna strana zneužije, nebo použije důvěrné (nebo interní) sdělení, druhá strana zase prodělá újmu na majetku a má právo na náhradu škod.

5. Změny v obchodních podmínkách – obch. podmínky jsou oběma stranám známé a přikládají se vždy k obchodní smlouvě. Jestliže uzavírají smlouvu podnikatelé, tak mohou část té smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky. Strany se však mohou dohodnout na změně obchodních podmínek, a pokud se dohodnou na jejich změně, pak má přednost to ujednání o jejich změně.

6. Smlouvy uzavírané adhezním způsobem – adhezní smlouva – jedna strana předloží druhé straně již hotový text smlouvy, který druhá strana buď přijme jako takový, nebo ho může odmítnout. U takovéto smlouvy vždy hrozí nebezpečí, kdy jedna strana je podstatně silnější a vnutí svojí vůli té straně slabší. U těchto smluv by měla být vždy doložka o tom, že strana, která tuto smlouvu předložila, tu smlouvu též dostatečně druhé straně vysvětlila (§1800). Od tohoto paragrafu se nelze odchýlit, tzn., že je to povinnost, ale to neplatí pro podnikatele.