Úvod do obchodního práva

Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

Pod § 622 je v NOZ zavedeno zcela nové ustanovení, na základě kterého počne běžet promlčecí lhůta práva na náhradu újmy na zdraví mladistvému až po nabytí svéprávnosti mladistvým. Pokud by takové svéprávnosti nenabyl dosažením plnoletosti, okamžikem rozhodným pro počátek běhu promlčecí lhůty bude nabytí právní moci usnesení o jmenování opatrovníka.

4.5.Délka promlčecí lhůty

Od nabytí účinnosti NOZ se rozlišují dvě obecné promlčecí lhůty, a to lhůta subjektivní a lhůta objektivní. Lhůta subjektivní se v rámci soukromého práva uplatňuje v délce tří let, přičemž rozhodující pro počátek běhu takovéto lhůty bude den, kdy se oprávněný dozvěděl (nebo měl a mohl dozvědět, ale z vlastní nedbalosti se nedozvěděl) o okolnostech podstatných pro uplatnění jeho práva .

Nově se počítá s alternativně stanoveným počátkem promlčecí lhůty. Po vzoru německého práva se může oprávněný o okolnostech zakládajících mu právo dozvědět dříve, třeba náhodou, než odpovídá objektivnímu hledisku nedbalosti, ale může se dozvědět i později. O tom, jaký okamžik bude okamžikem rozhodným, rozhodne v případě sporů soud.

Možnost uplatnit právo v subjektivní lhůtě je však u majetkových práv omezena objektivní desetiletou lhůtou počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Jak je již zmiňováno výše, subjektivní promlčecí lhůta nebude kogentního charakteru, jak tomu bylo doposud, nýbrž strany se od ní budou moci smluvně odchýlit.

4.6. Běh promlčecí lhůty

Do běhu promlčecí lhůty mohou vstoupit takové překážky, se kterými zákon spojuje zastavení běhu promlčecí lhůty (v právní teorii označováno jako stavení), nebo překážky, které tady jsou před početím plynutí promlčecí lhůty, a jež mají za následek odložení běhu promlčecí lhůty.

Zajímavým příkladem je ustanovení v NOZ, které stanoví, že promlčecí lhůta po dobu mimosoudního vyjednávání stran neběží. Sice se tato myšlenka přejímá z německého občanského práva, konkrétně z ustanovení § 203 BGB, také v rámci tuzemské právní praxe nebyly ojedinělé případy, kdy se dlužník snažil mimosoudní vyjednávání protahovat tak dlouho, dokud se předmětné právo nepromlčelo. Nejvyšší soud ČR však námitku promlčení neuznal pro rozpor s dobrými mravy.

NOZ také umožňuje vyloučení běhu promlčecí lhůty pouze pro manžely za trvání manželství. Nově se tato překážka vztahuje i na osoby žijící ve společné domácnosti, zákonného zástupce a zastoupeného, opatrovance a opatrovníka a poručence a poručníka.

Promlčecí lhůta také nepoběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To bude platit i v případě, když věřitel právo neuplatní z důvodu lstivého uvedení v omyl dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou. Aby měli věřitelé po odpadnutí překážky dostatek času na uplatnění své pohledávky u soudu, a předešlo se tak případům, kdy kupříkladu promlčecí lhůta uplyne po několika málo dnech od odpadnutí překážky, stanoví NOZ, že promlčecí lhůta neuplyne dříve, než za šest měsíců od takového odpadnutí.