Úvod do obchodního práva

V obou případech je předpokladem, že předmětem kupní smlouvy je věc movitá.

Vymezení:

Dalším rozdílem obou úprav je pojmové vymezení kupní smlouvy, které je u jednotlivých úprav stanoveno takto:

• dle občanského zákoníku: Kupní smlouva je smlouva, ze které vznikne prodávajícímu povinnost odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

• dle obchodního zákoníku: Kupní smlouva je smlouva, jíž se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něj vlastnické právo z této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

Forma:

Není stanovena, jen u prodeje nemovitostí viz obč. zák., kde je vyžadovaná písemná forma.

Vznik:

U úpravy dle občanského zákoníku se obě smluvní strany musí dohodnout na celém jejím obsahu, u úpravy dle obchodního zákoníku minimálně na podstatných částech, které za podstatné považuje zákon

Části kupní smlouvy

Obsahovým i formálním porovnáním sledovaných úprav kupní smlouvy lze zjistit následující skutečnosti:

Podstatné části smlouvy

Obě úpravy jsou shodné ve věci smluvních stran. Ve věci určení zboží (dle obchodního zákoníku), či určení prodávané věci (dle občanského zákoníku), je ve druhém případě nutné uvést, zda se jedná o věc movitou či nemovitou. Kupní cena u úpravy dle obchodního zákoníku musí být stanovena nebo musí být stanoven způsob, jakým bude určena. U úpravy dle občanského zákoníku je kupní cena stanovena dohodou s omezením obecně závaznými právními předpisy. Podstatná náležitost, kterou každá kupní smlouva musí mít: projev vůle strany prodávajícího něco prodat, a projev vůle strany kupující něco koupit.

Ostatní části smlouvy

Shodné a rozdílné znaky lze určit i v ostatních částech kupní smlouvy, které si smluvní strany zpravidla sjednávají. Dalším rozdílným znakem při porovnání obou úprav je absence některých druhů smluvních dojednání, která je patrná u kupní smlouvy dle občanského zákoníku. Tato právní úprava zpravidla neobsahuje ustanovení o dokladech ke zboží, záruce, evidenci atd.

Odpovědnost za porušení smlouvy

Rozdíly lze u obou úprav stanovit především v odpovědnosti za porušení smlouvy. Obě úpravy rozeznávají odpovědnost za prodlení, za vady a za škodu. Úprava dle občanského zákoníku je mnohem užšího charakteru. V odpovědnosti za škodu v důsledku porušení povinností vyplývajících z kupní smlouvy nemá zákon žádnou zvláštní úpravu a jsou na ni aplikována obecná ustanovení zákona. Úprava dle obchodního zákoníku mnohem šířeji postihuje zejména otázky odpovědnosti za vady, nároky z odpovědnosti za vady, reklamaci a odpovědnost za škodu.