9. Psychické procesy

– stává se, že počitek či vjem jednoho smyslu vyvolá počitek či vjem jiného smyslu

(= tzv. syntezie, u hudebníků např. barevné slyšení)

– smysly dodávají do mozku senzorická data, která jsou zde přepracována na vjem

smysly

– vjem – výsledek vnímání, vnitřní obraz vnějšího světa

– složité komplexní obrazy, které představují souhrn vlastností daného

předmětu nebo jevu jako celku

– analyzátory – smyslové orgány

– pomocí nich získáváme informace o vnějším světě i o stavu

vlastního organismu

– každý analyzátor se skládá z receptoru, dostředivého nervu a

mozkového centra

– čití = činnost analyzátorů

– počitek = výsledný efekt činnosti analyzátorů, odraz vlastností

předmětů nebo jevů působících na receptory

– poruchy vnímání – především defekty způsobené odlišnostmi čidel

– daltonismus = úplná nebo částečná barevná slepota, místo

barev vidí postižený odstíny šedi

– halucinace – na čidlo objektivně nepůsobí zvenčí určitý

podnět, člověk má však přesto dojem, že jde o

skutečný vjem

– mohou být sluchové, zrakové, čichové,

chuťové, fiktivní, kombinované

– pseudohalucinace – zdánlivé vjemy vznikající bez vnějšího

podnětu, kdy však člověk připouští omyl

a je schopen kritické opravy

– extrasenzorická percepce – mimosmyslové vnímání

– telepatická percepce – vnímání na dálku

– teorie nativismu – naše vnímání je závislé na jeho vrozené organizaci

– teorie empirismu – naše vnímání je závislé na zkušenostech

– recepce – schopnost přijímat podněty smyslovými orgány

– percepce – schopnost nervového systému uvědomovat si podněty

– apercepce – schopnost nervového systému rozpoznávat a diferencovat podněty

– paměť – psychický proces odrazu minulého prožívání a chování ve vědomí člověka

– umožňuje vytvářet individuální zkušenosti a psychický život člověka vůbec

– tam, kde je proces paměti z jakýchkoliv důvodů narušen (např. u debilních dětí), je

vývoj takového člověka značně omezený

– člověk si zapamatuje 10% z toho, co četl, 30% z toho, co viděl, 20% z toho, co

slyšel a 50% z toho, co současně viděl a slyšel

– zapamatování je úzce vázáno na motivaci člověka

– fáze: 1. zapamatování (vštípivost, impregnace)

–> vštěpování si něčeho do vědomí

–> každá nová vědomost se buď zařazuje do již vytvořené struktury

vědomostí, nebo se vytvoří nová tvůrčí struktura

–> zapamatování může být bezděčné (neúmyslné), záměrné (úmyslné),

mechanické, logické

2. uchování v paměti (retence)

–> ve vědomí se neuchová všechen zapamatovaný materiál

–> vlivem nových zážitků dochází k zapomínání – stopy v mozkové kůře

slábnou a spoje mezi nimi vyhasínají

–> uchování se posiluje používáním a občasným vybavováním