kognitivní-procesy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
TRANSDUKCE
proces transformace fyzikálních, chemických či biochemických podnětů do podoby nervových impulsů – ty jsou aferentními nervovými drahami přiváděny do mozku
receptory mají určitá omezení – hranice citlivosti smyslových orgánů (tzv. podnětové prahy)
PRÁH
rozlišujeme tři podnětové prahy:
1. dolní (absolutní) podnětový práh – například nejslabší zvuk, který ještě slyšíme
2. horní podnětový práh – například nejvyšší tón který ještě slyšíme
3. rozdílový práh – nejmenší rozdíl v intenzitě podnětu, který ještě zaznamenáme (například změna teploty vody o 0,5 stupně Celsia.)
ILUZE/KLAM/HALUCINACE
Patří mezi poruchy vnímání
iluze je mylný smyslový vjem – vždy vychází ze skutečného podnětu, který je smyslovými receptory chybně interpretován
klam – zkreslení při vnímání, vznikají kvůli nedokonalosti smyslového orgánu (např. optické klamy)
halucinace - jedná se o vjemy bez skutečného podnětu (jedinec slyší hlasy, vidí něco, co není)
pseudohalucinace, při ní si je člověk vědom, že je klamán
pokud člověka nelze ani po odeznění halucinace přesvědčit, že šlo o klam, může z halucinace vzniknout blud
Pravé halucinace jsou zpravidla známkou poruchy duševního stavu
-vznikají u schizofrenie, psychotických poruch, afektivních poruch, duševních poruch vyvolaných psychoaktivními látkami a mohou se vyskytnout u množství onemocnění s organickým podkladem v centrálním nervovém systému (epilepsie, nádory, cévní postižení, neurodegenerativní změny, stavy po úrazech)
- při smyslové deprivaci (omezení smyslových podnětů) je lze však vyvolat i u jinak zdravého člověka
od iluze se halucinace liší tím, že je vyvolána bez podnětu, zatímco u základem iluze je vždy podráždění smyslového receptoru, které je chybně interpretováno.
SENZORIKA/SENZACE
senzorika – soubor počitků, vjemů, představ, očekávání, zkušeností
senzorický – smyslový, vnímatelný
senzorický proces – činnost myšlenkového orgánu vyvolaná vnějšími i vnitřními podněty, podílí se i postoje, emoce, zájmy, hodnoty
senzace – událost způsobující překvapení, vzrušení, údiv
PODNĚT/STIMUL
v psychologii je stimul nějaký objekt nebo událost, která vyvolává senzorickou nebo behaviorální reakci v organismu
WEBER-FECHNERŮV ZÁKON
Weber-Fechnerův zákon je označení odkazující na dvě hypotézy v psychofyzice, známých jako Weberův zákon a Fechnerův zákon – oba zákony popisují lidské vnímání, konkrétně vztah mezi reálnou změnou v psychickém stimulu a vnímanou změnou
vnímání může probíhat jakýmkoliv smyslem – zrakem, sluchem, chutí, hmatem i čichem - zákon je pojmenován po německém lékaři E. H. Weberovi a německém psychologovi G. Th. Fechnerovi
Weber-Fechnerův zákon charakterizuje vztah mezi fyzikální intenzitou podnětu působícího na receptor a subjektivním vjemem intenzity (počitkem), které toto působení vyvolá
čím vyšší je intenzita standardního podnětu, tím větší změna musí nastat, abychom ji byli schopni zaznamenat
malé zvýšení hlasitosti u tiché hudby je patrné, u hlasité hudby jej však ani nezaznamenáme