kognitivní-procesy

-indukce - odvozování obecných závěrů z jednotlivých pozorování, na tomto staví většina psychologických výzkumů, pozor na konfirmační zkreslení (tj. tendence si ověřovat své výchozí předpoklady i názory pouze na základě důkazů, které je potvrzují)

-dedukce = vycházíme z obecného pravidla, které aplikujeme na jednotlivý konkrétní případ

POJMY

Efektivně reprezentují velké množství různorodých údajů, což usnadňuje či umožňuje myšlení

- Jsou to mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou si v jednom nebo více aspektech podobné

- Upozorňují na provázanost myšlení a jazyka

VYGOTSKÝ: VÝVOJOVÝ VZTAH MYŠLENÍ A ŘEČI

= oba procesy se vyvíjí zpočátku nezávisle na sobě

- zhruba ve 2 letech věku dítěte dojde k prolnutí vývojových linií myšlení a řeči: myšlení nabývá charakteru řeči a řeč se stává intelektuální, což se projevuje (doposud je řeč afektově-volním aktem)- aktivním zájmem dítěte o rozšiřování slovní zásoby a výrazným nárůstem slovní zásoby dítěte (děti aktivně hledají znaky pro ovládnutí předmětů okolo sebe)

- Vygotský dokládá provázanost obou procesů vývojem a tzv. Egocentrické řeči

- ve Vygoského pojetí se jedná o myšlení ve vlastním slova smyslu

- nabývá funkce plánovitého úkolu a řešení nového úkolu vznikajícího v chování

- je mezi stupněm tzv. vnější a vnitřní řeči, mezistupněm, který ukazuje na proměnu funkce řeči v průběhu vývoje

- vnitřní řeč je univerzálním nástrojem myšlení člověka a mentálních činností (když o něčem přemýšlíme řešíme nějaký úkol, vzpomínáme,,,) řečí směrovanou k sobě samému

ELEANOR ROSCHOVÁ- TEORIE PROTOTYPŮ

- prototypy jsou nejlepší a nejvýstižnější příklady daného pojmu (nářadí —> kladivo)

- prototypy jsou základem neurčitých pojmů, slouží jako vztažné body při rozhodování, zda určitý jev / předmět do dané kategorie patří či ne (nářadí—>kladivo,šídlo ?) ovoce—> jablko (kaki)

Roschová prokázala - že lidé mají rozvinutý cit pro to, co je a není prototypické - že děti si některé pojmy osvojují lépe (střední úroveň zobecnění: stůl, židle, jablko, auto...)

I Cyklus řešení problémů (Sternberg 2002)

– Identifikace problému

– Definování a reprezentace problému

– Formulování strategie

– Organizace informací

– Rozdělení zdrojů

– Monitorování

- průběžná kontrola

– zhodnocení