kognitivní-procesy

Funkcionalismus upřednostňoval před obsahem myšlení procesy myšlení. Zajímal se tedy o to, jak psychické procesy (a v rámci nich i kognitivní procesy) pomáhají v procesu adaptace člověka na prostředí, v němž žije.

Gestalt psychologie, která přišla s myšlenkou, že psychologické jevy nejlépe pochopíme, když je budeme vnímat jako uspořádané, strukturované celky, nikoli když je budeme rozkládat na části. Gestaltisté se zajímali především o vnímání, a to zrakovou percepci. Formulovali pro ni řadu tzv. gestalt zákonů, jež popisují, jakým způsobem se vnímané objekty v naší mysli organizují.

VYBRANÉ KOGNITIVNÍ PROCESY

• Vnímání

• Pozornost

• Představivost

• Paměť

• Učení

• Myšlení

VNÍMÁNÍ A ČITÍ

Psychologie rozlišuje dva poznávací procesy:

1. ČITÍ (sensation)

• proces, při kterém naše smyslové orgány přijímají informace z okolního prostředí + přenos těchto informací do mozku

• Výsledkem je počitek = zážitky vyvolané jednoduchými podněty (smyslové orgány a příslušné nervové dráhy)

2. VNÍMÁNÍ (perception)

• je proces, při kterém lidé uchopují, vybírají, organizují a interpretují, co vidí/slyší/cítí…

• organizace a interpretace senzorických informací

• výsledkem jsou vjemy

• vjem = interpretace počitků na vědomé úrovni (vyšší nervová činnost, centra v mozkové kůře)

• Senzorické informace jsou přenášeny po senzorických nervových drahách do centrální nervové soustavy.

• V určitých částech mozku (senzorická kůra) se tyto informace třídí a zpracovávají, načež interpretace jsou přeneseny do vědomí. Podstatou percepce je odhalování smysluplných celků v chaotických senzorických informacích.

ČITÍ

• čití – proces získávání syrových informací z vnějšího a vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulsů, které mozek a mysl dále využívá; probíhá ve smyslových orgánech, které se skládají z receptorů, dostředivého nervu a příslušné smyslové oblasti mozku

• počitek – odraz jedné vlastnosti, předmětu nebo jevu a vzniká díky smyslovým orgánům; působením fyzikálního nebo chemického podnětu na receptor vzniká vzruch; základní vlastností receptoru je senzitivita

VNÍMÁNÍ

• vnímání (percepce) – poznávací proces zachycující to, co v danou chvíli působí na naše smysly; z jednotlivých počitků vytváříme ucelený obraz skutečnosti – získáváme díky němu základní informace o předmětu; - vnímání předchází čití (proces, při kterém smyslové orgány přijímají informace z okolí)

• vnímání je organizace a interpretace senzorických informací – je to aktivní proces konstruování, při němž se uplatňují minulé zkušenosti, aktuální psychofyzický stav i naše potřeby

• příklad: strach způsobující vnímání strašidel nebo třeba plíživých kroků v lese

• vjem – výsledek vnímání, představuje obraz předmětu (např. vjem jablka)