Psychicke procesy

Poruchy vůle: Hypobule (snížená vůle k činnosti), Abulie (úplná ztráta vůle- není schopen započít jakoukoliv činnost), Hyperbulie (nadměrná vůle)

1. Psychické stavy:

• Psychické stavy jsou projevem celkového stavu organismu, jsou přechodné mění se podle času a situace, ovšem trvají déle než psychické procesy.

• Různé stupně psychických stavů závisí na úrovní aktivace. Zvýšená aktivace připravovali organismus k zvýšenému výkonu.

• Rozlišujeme 5 základních stupňů aktivace:

  • Nízkou - spánek

  • Sníženou – přechod mezi bděním a spánkem

  • Střední – organismus se bez problému soustředí, pocit svěžesti

  • Zvýšenou – zvýšené úsilí a vypětí, zvýšená pozornost, krátkodobé

  • Vysokou – vysoké napětí organismu, vzrušení, podráždění, svalové napětí, adrenalin

1. POZORNOST = je zaměřenost a soustředěnost vědomí na určitý předmět, znamená to, že z množství podnětů, které působí na naše smysly, si vybíráme jen některé a věnujeme se jim tzv. Předměty pozornosti.

• Člověk vnímá, přemýšlí a to vše předpokládá pozornost. Je to stav soustředění se a zaměření se na určitý podnět.

• Ohnisko pozornosti tvoří všechny podněty, které vstupují do popředí.

• Fyziologickým základem je zvýraznění činnosti v určitých mozkových, koronárních centrech, zároveň dochází utlumení ostatních částí mozkové kůry.

• Pozornost se nejčastěji projevuje od 0.1 sekundy do 15 sekund. Potom koncentrace pozornosti přechází na něco jiného.

• Dlouhodobé zaměření pozornosti je nesnadné, zvláště při jednotvárné činnosti pozornost klesá, proto jsou nutné změny a přestávky. V některých situacích se člověk musí zaměřit na více podnětů, je to namáhavé. Dlouhodobější rozptýlená pozornost způsobuje vážné chyby.

• Kvalita pozornosti závisí na úrovni aktivace. Pozornost je výběrová, soustředíme se vždy na jednu činnost nebo objekt, dokážeme ale pozornost přenášet z jedné činnosti na druhou.

• Selektivita = výběrovost, vybírá ze všech působících podnětů ten, který se stane centrem pozornosti

• Trvalost, stálost – na jejím základě rozlišujeme pozornost krátkodobou ( např. dokončení konkrétního úkolu) a dlouhodobou (souvisí se životními cíli člověka, např. udělat maturitu)

• Tenacita – výdrž pozornosti

• Vigilita – bdělost

• Intenzita – míra zaměření na určitý objekt

• Rozsah – umožňuje postřehnout max. 7 – 12 objektů (intenzita a rozsah jsou v opačném poměru)

• Oscilace – přenášení pozorosti z jednoho předmětu na jiný

a) bezděčná pozornost=je podnícena záměnou v prostředí (zvuk, světlo) upoutávají ji také podněty, které se ukázaly jako důležité v průběhu života. Je rychle upoutána, ale rychle pomíjí.
b) záměrná pozornost=slouží k realizaci dlouhodobých činností, je závislá na cíli a volním úsilí. V průběhu dětství a mládí se prodlužuje doba pozornosti,ale ani v dospělosti není neomezená, protože by mohlo dojít k přetížení organismu.