Psychologie-osobnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
pozorovaných, vnějších projevů člověka, jedná se o popisné, deskriptivní charakteristiky osobnosti
pozorovaného jedince.
- Vlastnosti jsou také pojímány jako vnitřní determinanty chování a psychická vlastnost je v tomto případě
hypotetická konstrukce, vysouzená, předpokládaná vnitřní determinanta projevů osobnosti.
- Dispozice (dispositions) jsou nejčastěji definovány jako vrozené nebo získané připravenosti chovat se, jednat
nebo prožívat situace určitým způsobem.
- Pojem OSOBNOSTNÍ RYS (personality trait) je synonymum k pojmu dispozice.
- OSOBNOSTNÍ RYSY lze chápat jako obecné dimenze osobnosti, odvozené z kvantifikovaných údajů
o chování a použitelné k měření chování různých jedinců. Dimenzi vymezují dva její krajní póly (např.
extraverze – introverze) a každého jedince lze umístit na kontinuu mezi tyto dva póly
PĚTIFAKTOROVÝ MODEL (POPISU) OSOBNOSTI •
nejpodstatnější individuální rozdíly jsou uchovány v jazyce = obecná lexikální hypotéza ( Galton, 1884, Klages,
1926, Goldberg, 1993)
•
Podstatou lexikálních studií je nejdříve ze slovníků vybrat slova používaná pro popis osobnosti, redukovat je
a pomocí faktorové analýzy vlastnosti uspořádat.
•
Nejdůležitější dimenze, které byly takto odvozeny, tvoří pětifaktorovou strukturu popisu osobnosti. Goldberg
zavedl pro označení těchto pěti faktorů pojmenování „ BIG FIVE“ – „VELKÁ PĚTKA“.
•
Pět dimenzí popisuje osobnost na nejvyšší úrovni abstrakce a každá dimenze obsahuje množství dalších
specifických charakteristik.
Postup lexikální analýzy
1) Prvním úkolem je sestavení co nejúplnějšího seznamu vlastností osobnosti, tedy přídavných jmen odlišujících
chování a prožívaní jedné osoby od chování a prožívání jiné osoby, tj. slov označujících určité typické
způsoby chování, prožívání nebo reagování individua.
2) Je třeba vytvořit klasifikační systém k odlišení rysů (dispozic) od ostatních vlastností s jasně vymezenými
a vzájemně rozlišenými kategoriemi, nebo se vlastnosti redukují na základě hodnocení jejich osobnostní
relevance. V češtině klasifikační systém obsahuje pět hlavních kategorií (1. Dispozice, 2. Prožívání a chování, 3.
Společenské a sociální aspekty, 4. Charakteristiky zevnějšku, 5. Neobvyklé pojmy) a 13 podkategorií.
3) Jako reprezentativní byla pro jednotlivé kategorie vybrána ta přídavná jména, na jejichž zařazení do příslušné
kategorie se shodla většina posuzovatelů. Konkrétně pro kategorii Dispozice bylo vybráno 366 reprezentativních
rysů (podrobněji Hřebíčková, Ostendorf, 1995; Hřebíčková, 1997).Tímto způsobem z několika tisíc vlastností
posuzovatelé vyberou několik set rysů.
4) Další redukcí je třeba zjistit, zda vybrané rysy tvoří jednodušší strukturu. Vhodným nástrojem k tomu je
statistická metoda – faktorová analýza.