Evropská unie

Cíle EU v oblasti energetiky

Evropská unie si stanovila cíle v oblasti energetiky a oblasti klimatu pro rok 2020, 2030 a 2050.66

Cíle pro rok 2020:

Snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 20 %. Získávat 20 % energie z obnovitelných zdrojů. Zvýšit energetickou účinnost o 20 %67

Cíle pro rok 2030:

Snížit emise skleníkových plynů o 40 %. Minimálně 27 % energie v EU z obnovitelných zdrojů. Zvýšit energetickou účinnost o 27–30 %. Propojit elektrické rozvodné soustavy tak, aby bylo možné 15 % elektřiny vyrobené v EU dopravit do jiných zemí EU.68

Cíle pro rok 2050:

Snížit emise skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990 o 80–95 %. Energetický plán do roku 2050 jasně ukazuje, že je možné těchto cílů dosáhnout.69

Čeho jsme v této oblasti doposud dosáhli?

EU je na dobré cestě ke splnění cílů do roku 2020: Emise skleníkových plynů se v období 1990–2012 snížily o 18 %, podíl energie z obnovitelných zdrojů se zvýšil na 14,1 % (2012), přičemž v roce 2005 činil 8,5 % a očekává se, že energetická účinnost se do roku 2020 zvýší o 18–19 %. To je pouze nepatrně pod stanoveným cílem 20 %. Cíle však můžeme dosáhnout pouze tehdy, začlení-li členské země veškeré nezbytné právní předpisy EU do své legislativy.70

Problémy EU

Problémy rozpočtu EU

Rozpočet EU (dříve ES) je již od počátku evropské integrace spojen s řadou problémů. Je to dáno funkcí a strukturou společného rozpočtu i faktem, že rozpočet není jen ekonomickým nástrojem umožňujícím fungování integračního seskupení, ale je předěsím výsledkem politických dohod a vyjádřením priorit a směřování EU. Mezi nejproblémovější oblasti patří velikost rozpočtu, rozpočtové bilance členských států a úlevy pro největší čisté plátce, společná zemědělská politika a strukturální pomoc.71

Rezignace na kulturní hodnoty

V průběhu příštích dvaceti let bude mít imigrace významný dopad na evropskou tradiční kulturu. Klíčovou otázkou je skutečnost, zda se přistěhovalci přizpůsobí Evropě nebo zda se Evropa přizpůsobí přistěhovalcům. Vzhledem k tomu, že hlavní kulturní hodnotou většiny imigrantů je muslimská víra, mohl by dotaz znít takto: stane se Evropa více muslimským kontinentem, nebo se islám „poevropští“?72

Brexit

Výraz Brexit představuje označení pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie, o kterém rozhodli britští voliči v referendu konaném 23. června 2016. Výsledky referenda otřásly finančními trhy a vyvolaly bouřlivé reakce napříč politickým spektrem celé Evropy. Premiér David Cameron, jenž podporoval setrvání Británie v EU, následně oznámil svou rezignaci.73

Pro vystoupení Británie hlasovalo 51,9 % voličů, především pak v Anglii (53,4 %) a Walesu (52,5 %). Naopak většinově byli proti Brexitu v Severním Irsku (55,8 %) a Skotsku (62,0 %) a také v kosmopolitním Londýně (60,0 %). Podíl zastánců Brexitu rovněž rostl s věkem, kdy 73 % voličů, kteří dorazili k volbám, ve věku 18 - 24 let hlasovalo proti, zatím co např. ve skupině voličů mezi 55 - 64 let bylo pro setrvání jen 43 %. K volbám dorazilo celkem72 % voličů, z nichž 17,4 milionu lidí hlasovalo pro Brexit, setrvat v EU chtělo 16,1 milionu.74