Evropská unie

Překážkou ve výkonu volebního práva, pro kterou nelze hlasovat, je:

1. Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu (infekční onemocnění) nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.41

Poslancem Evropského parlamentu může být v ČR zvolen každý občan České republiky a každý občan jiného členského státu Evropské unie, který:

1. Je na území České republiky nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel

1. Alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let

2. Není zbaven způsobilosti k právním úkonům

3. Jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě Evropské unie, jehož je státním občanem, zbaven práva být volen do Evropského parlamentu.42

Každý volič může v týchž volbách do Evropského parlamentu hlasovat pouze jednou, stejně tak kandidovat v týchž volbách lze pouze jednou. Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu 5 let.43

Vztahy EU s Českou republikou

Češi mají k EU nejméně pozitivní vztah ze všech.

Jen 33 procent Čechů vnímá členství v Evropské unii výhradně pozitivně. To je nejméně v celé EU, a to včetně Velké Británie, která společenství opouští. Průměr spokojenosti je přitom 57 procent. Vyplývá to z posledního průzkumu, který si nechal vypracovat Evropský parlament. Obyvatelé Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska a Chorvatska hodnotili EU pozitivněji než Češi. S výjimkou ČR se EU ve zbylých šesti zkoumaných státech těší podpoře většiny obyvatel. Naopak podíl zastánců odchodu z EU je v nich nižší než v Česku. Průzkum se uskutečnil v letošním únoru až dubnu.44

Smlouvy EU

Evropská unie používá vlastní soubor právních norem. Veškerá její činnost podléhá pravidlům stanoveným ve smlouvách, které byly dobrovolně a demokraticky závazně potvrzeny všemi členskými státy Unie. Evropská komise, která navrhuje nové předpisy, například nemůže podávat návrhy týkající se oblasti, jež není upravena některou ze smluv. Smlouva je právní akt, jehož ustanovení jsou pro členské státy závazná. Smlouvy definují cíle EU a pravidla, jimiž se řídí činnost orgánů Unie. Smlouvy je třeba občas obnovit, aby Unie mohla fungovat efektivně a transparentně a aby mohlo být udělováno členství novým státům a navazována spolupráce v nových oblastech (jako je například společná měna). Smlouvy také stanoví způsob schvalování nových právních předpisů, které pak členské státy začleňují do svých právních systémů. 45

Toto jsou hlavní evropské smlouvy:

1. Niceská smlouva

2. Amsterodamská smlouva

3. Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva

4. Jednotný evropský akt

5. Smlouva o jednotných orgánech – Bruselská smlouva

6. Římské smlouvy

7. Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli

8. Lisabonská smlouva46

Lisabonská smlouva

Dne 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva (oficiálně Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství) slavnostně podepsána v klášteře sv. Jeronýma v portugalském hlavním městě. Za ČR ji podepsali ministerský předseda Mirek Topolánek a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Na rozdíl od evropské ústavní smlouvy Lisabonská smlouva nenahrazuje, ale pouze obnovuje Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES. Zařadí se tak k dalším podobným dokumentům.47