Evropská unie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Původní cíl sjednocovacích procesů bylo: zajistit mír a bezpečnost v Evropě zničené druhou světovou válkou. Propojování národních ekonomik mělo přispět k řešení ekonomických problémů a přinést prosperitu. Program integrace vedoucí k vytvoření oblasti volného obchodu postupně doplnily: zemědělská politika, sociální politika, regionální politika, průmyslová politika, ekologická politika, společná zahraniční a bezpečnostní politika, spolupráce v oblasti justice, vnitra atd. Evropská unie musí mít i svojí hymnu a tou je Oda na radost od Beethovena, a také musí mít vlajku, která má 12 zlatých hvězd v kruhu (kruh-solidarita, 12-dokonalost, úplnost, jednota), počet hvězd neměl a nemá souvislost s počtem členských států. Jednou za rok slavíme přesně 9. května Den Evropy a heslo zní United In Diversity (Jednota v rozmanitosti). 2
Jednotlivé země
Společenství států, které stály na začátku integrace, bylo podstatně menší než současná Evropská unie. Hospodářskou spolupráci v roce 1951 zahájila Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Postupně se připojily další evropské země. Současného počtu 28 členských států Unie dosáhla přistoupením Chorvatska 1. července 2013. 3
Brexit: V současné době je Spojené království stále plnoprávným členem EU, takže s tím spojená práva a povinnosti nadále v této zemi a pro tuto zemi platí. 4
1. Belgie
2. Bulharsko
3. Česká republika
4. Dánsko
5. Estonsko
6. Finsko
7. Francie
8. Chorvatsko
9. Irsko
10. Itálie
11. Kypr
12. Litva
13. Lotyšsko
14. Lucembursko
15. Maďarsko
16. Malta
17. Německo
18. Nizozemsko
19. Polsko
20. Rakousko
21. Portugalsko
22. Rumunsko
23. Řecko
24. Slovensko
25. Slovinsko
26. Španělsko
27. Švédsko
28. Brexit
Rozšíření
Proces rozšíření umožňuje do EU vstupovat novým zemím. Od svého založení v roce 1957 se Evropská unie rozšířila z 6 zemí až na dnešních 28 členských států. 5
Šíření prosperity a demokracie
V posledních 50 letech pomohlo členství v EU zemím, jež se dostaly ze jha diktátorských režimů, nastolit hospodářský růst a posílit demokratické principy.6
Spojení Východu a Západu
Unii v roce 1957 založilo 6 států: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Od roku 1973 se pak postupně připojily další západoevropské země. Členy EU se po kolapsu komunistických režimů v roce 1989 stala řada států ze střední a východní Evropy. Došlo k tomu ve dvou vlnách: v roce 2004 a 2007. V roce 2013 se 28. zemí EU stalo Chorvatsko. 7
Kdo může do EU vstoupit?
Ve Smlouvě o Evropské unii se uvádí, že o členství v Unii může požádat každý evropský stát, který uznává demokratické hodnoty EU a zavazuje se je podporovat. Země může do EU vstoupit pouze tehdy, pokud splňuje všechny podmínky členství: politické – musí mít stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát a lidská práva, ekonomické – musí mít fungující tržní hospodářství a schopnost odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v EU a právní – musí přijmout platné právo EU – zejména pak hlavní cíle politické, hospodářské a měnové unie. 8