Gnozeologie

Obsah vědomí podle D. Huma

George Berkeley se narodil v roce 1685 nedaleko Dysert Castle u Thomastownu v jihoirském Kilkenny. Jeho děd byl irským místodržícím. Po studiích v rodném městě pokračoval od roku 1700 na Trinity College v Dublinu, kde v roce 1704 získal bakalářský titul a o tři roky později byl zvolen členem této koleje. V této době se rozhodl pro církevní dráhu a od roku 1710 působil jako kazatel. Od roku 1724 byl děkanem v Derry.

Na svých cestách poznal celou Evropu včetně sicilského vnitrozemí, a dokonce strávil několik let v Novém světě, na Bermudách, kde plánoval založení kolonie, která nejen měla přinést domorodcům civilizaci a křesťanství, nýbrž příkladem prostého a přirozeného života působit odtud i na Evropu. Po svém návratu (1731) byl Berkeley osmnáct let biskupem v Cloyne. Berkeley zemřel v roce 1753 v Oxfordu.

Berkeley byl krajním stoupencem novověkého britského empirismu. Ačkoli navazoval na Locka, zároveň si všímal v jeho myšlenkách nedůsledností při uplatňování empirismu. Berkeley zúžil empirismus na problém bezprostředního vnímání a převedl jej tak na tzv. senzualismus. Vše, co člověk vnímá a poznává - prostřednictvím vnějšího i vnitřního vnímání, v podobě primárních i sekundárních kvalit, jako jednoduché i složené ideje, existuje pouze v jeho vnímajícím duchu. Mimo lidskou mysl neexistuje žádný "zdroj" počitků. Proto platí "esse est percipi", "být znamená být vnímán". (jinými slovy existence objektivní reality je pouze nedokazatelná a co je dokazatelné jsou pouze naše vjemy). Znamená to, že když tedy nikdo něco nevnímá tak to neexistuje? Berkeley odpovídá, že vždycky je někdo, kdo vnímá – vždy je Bůh! Bůh stvořil ideje v naší mysli. Nestvořil nejdříve objektivní realitu a potom nás se schopností vnímat tuto realitu, ale člověka s idejemi? Když tedy několik lidí vidí lavici, tak ji vidí stejnou a cítí proto, že Bůh dal všem lidem stejnou ideji o této lavici a tak ji vidíme všichni stejně. Berkeleyho filosofie bývá označována za solipsismus.

Racionalismus – viz. matafyzika Descartes

Řešení realismu a empirismu přináší Kant – viz. opět metafyzika