Gnozeologie

Locke publikoval v roce 1689 Esej o lidském rozumu a v roce 1690 Dvě pojednání o vládě. Tato dvě díla ho proslavila. Stal se vysokým státním úředníkem a až do své smrti v r. 1704 pracoval na nových vydáních "Eseje".

Lockův "Esej" chtěl podat "... výčet způsobů, jejichž prostřednictvím si náš rozum osvojuje naše představy o věcech." Od roku 1674 do roku 1679 byl Locke ve Francii a studoval tam Descartovo dílo. Od samého počátku odmítal jeho učení o vrozených idejích. Locke nevěřil, že se lidé rodí s vrozenými idejemi.

Zdůrazňoval:

• Jen proto, že se něco všeobecně přijímá, nemusí to nutně být pravdivé.

• Jen proto, že je něco všeobecně známo, nemusí to nutně být vrozené.

Locke je prvním moderní kritiky poznání. Vychází z toho, že veškeré poznání přichází prostřednictvím smyslů. Rozum je nepopsaný list, popisovaný tím, co k nám přichází prostřednictvím smyslů: "Předpokládejme tedy, že je mysl, jak se říká, bílým papírem, bez jakýchkoli tiskových typů, beze všech idejí. Jak se jimi pak mysl vybaví? Odkud člověk nabude tu ohromnou zásobu idejí, které posléze do mysli vykreslí neklidná fantazie, neznající hranice, v téměř nekonečné rozmanitosti? Odkud má mysl veškerý ten materiál pro svůj rozum a své poznávání? Na to odpovídám jedním slovem: ze zkušenosti; na ní je veškeré naše poznání založeno a z ní je koneckonců odvozeno. "

Locke dále napsal: "Všechny ideje přicházejí ze smyslového vnímání (vnější zkušenosti) – sensations nebo z reflexe - reflections (vnitřní zkušenosti)." Co však tato tři podstatná jména znamenají?

• Idea je duchovní obraz, pojem vycházející ze zkušenosti. Vnímáme ideje, ne věci samotné.

• Smyslové vnímání je vnímání prostřednictvím smyslů.

• Reflexe přichází po smyslovém vnímání. Reflexe je jakákoli duševní činnost, jako například chtění, myšlení, pochybování atd.

Otázka je, zda jsou všechny naše názory skutečné empirické, odvozené ze zkušenosti? Spočívají naše poznatky o duši, Bohu, matematice na smyslovém vnímání?

Lockova teorie poznání

Locke dělil ideje na jednoduché a složené. Jednoduchá idea je "v sobě nesložená". Pomocí své představivosti ji nemůžeme vytvořit z ničeho, přijímáme ji jen pasivně. (např. barva) Složená idea je vytvořena z jednoduchých idejí. Abychom ji aktivně vytvořili, užíváme představivost.

Pokud jde o fyzikální objekty, připisuje jim Locke primární a sekundární kvality. Primární kvality jsou matematické povahy, reálně jsou, ať už je něčí smysly vnímají či nikoli; a proto mohou být nazývány reálné kvality, protože reálně v těchto tělesech existují. Naproti tomu světlo, horko bělost či chlad jsou v nich reálně právě tak málo, jako je nemoc či bolest v maně." Locke uvádí, že bez uší by nebylo zvuku, bez očí barvy, bez nosu vůně. Locke pokračuje tvrzením, že vlastnosti, jak je vnímáme, musí být něčím drženy pohromadě. Locke dochází k závěru že musí být drženy pohromadě hmotnou podstatou; z toho důvodu hmota existuje.