Gnozeologie

Podívejme se na ještě jeden důležitý moment. Když má Sokrates volit mezi exilem a smrtí volí smrt. Sokrates hovoří o tom, že je snadnější uniknout smrti než špatnosti, protože ta běží rychleji než smrt. Nárok svědomí je pro něj absolutní – nepodléhá času ani okolnostem.

Jiný pohled ale je, že pro Sokrata je nemyslitelné žít mimo polis, kdy polis je základem, na němž je stanovena lidské společnost a proto volí smrt. Rozsudek je sice nespravedlivý ale je úměrný moci obce, polis, která stojí nad jednotlivcem, který se nesmí protivit zákonům. Bezpráví je výsledkem lidí, ne zákonů, které jsou dány z vůle moci vyšší. Uniknout pak znamená činění bezpráví na zákonech, kterým se ale Sokrates nechce bránit. Pro naše uvažování je důležité, že Sokrates odmítá možnost relativismu a uvědomuje si jeho zhoubné následky.

Platon a Aristoteles – viz přednášky a poznámky z ontologie popř. úvodu do studia (Platonský trojúhelník)

Srovnání empirismus – realismus

Všechno poznání pochází ze zkušenosti Poznání pochází z rozumové dedukce

Neexistují žádné vrozené ideje Vrozené ideje tvoří základ poznání

Syntetické soudy Analytické soudy

Aposteriorní poznání Apriorní poznání

Příklad s. a a. soudů

Analytické soudy – soudy, které nerozvíjejí předmět př. těleso je rozlehlé, koule je kulatá. (Kulatost zcela samozřejmě odpovídá pojmu koule)

Syntetické soudy – k předmětu, o němž je vypovídáno, se přidává nové sdělení př. Některá tělesa mají tíži. Tíže, kterou přiznávám některým tělesům je dána na základě zkušenostní činnosti (vážení)

Novověká epistemologie

Francis Bacon (1561-1626)

F. Bacon dokončil ze svého díla jen tři části: ve spisu O důstojnosti a pokroku věd podal kritiku tehdejšího stavu vědy, nově formuloval její úlohu a vyhlídky na budoucí výsledky; dílo Nové organon, "Nový nástroj ", nazvané tak v úmyslné opozici k Organon Aristotelovu; podává rozbor vědecké metody; spis Nová Atlantida vizi ideální společnosti budoucnosti.

l. "Mám v úmyslu obeplout veškeré vědění a zaznamenat, která místa leží neoseta, ladem, opomenuta lidskou pílí, abych přesným zmapováním opuštěných oblastí povzbudil u soukromých i veřejných osob snahu o jejich zdokonalení: Tímto obeplutím je prvně jmenovaný Baconův spis. Týká se medicíny, psychologie - především v praktickém ohledu - politiky a mnoha dalších oborů, rozděluje vědy, vymezuje je vzhledem k teologii, dává všude plodné podněty, kritizuje stagnaci. Ale rozvoj jednotlivých věd zdaleka nestačí. Nedostává se ještě dvojího. Za prvé chybí vhodná organizace vědy na mezinárodním základě, která by shromaždovala a zpracovávala práce a zkušenosti učenců mnoha zemí a generací. Druhá věc je ještě důležitější. "Není možné správně dokončit závod, není-li správně vytyčen jeho cíl. Tento cíl není ale možno poznat, zůstaneme-li v oblasti jednotlivých věd, stejně jako nelze obhlédnout rovinu, pokud se nedostaneme nad ni. Vyšší rovina, na které se vytyčuje cíl vědeckého poznání a kde jsou nalézány jeho obecně platné metody, je filozofie.“