Gnozeologie

Posledním Baconovým spisem je Nová Atlantida, kde hovoří o ideálním státě, který bude řízen vědci. Bacon zde poodhaluje novověké modernistické přesvědčení, kde se věda stává klíčem k lepší budoucnosti.

Anglické osvícenství (empirismus)

Ve dlouhé době od 13. do 17. století, v níž si Angličané jako první mezi evropskými národy dobyli určité politické svobody uvnitř země a v neposlední řadě jako její následek- neustále rozšiřovali svůj blahobyt i svoji moc navenek, se anglický národní charakter stále více vyvíjel směrem k ideálu střízlivého a praktického člověka, zakotveného v reálných faktech. Při formování anglického národního charakteru sehrál svou střízlivou přísností a svým étosem praktické práce rozhodující úlohu puritanismus, náboženské hnutí vzniklé v Anglii 16. století, které chtělo založit církev na čistotě (puritas) Božího slova.

Proto také od této doby až podnes drží Angličané ve spletitém "evropském koncertu" filozofie neochvějně jeden tón: odmítání spekulace a neotřesitelné setrvávání na zkušenosti jako základu všeho vědění a vší filozofie. Filozofický směr, který odvozuje všechno poznání ze zkušenosti, a proto chce zakládat každou vědu výhradně na ní, se nazývá empirismus.

Není tedy náhodou, že nejčasnější útok proti středověké scholastice, která churavěla zanedbáváním zkušenosti, vedl Angličan Roger Bacon, jenž jako první pozvedl hlas volající po zkušenosti jako prameni všeho opravdového vědění. Angličan William Ockham (Vilém Occam) zasadil svým nominalismem rozhodující úder spekulativní pojmové stavbě scholastiky. A opět Angličan Francis Bacon rozšířil myšlenku svého velkého jmenovce v obsáhlý program obnovy lidského vědění, jehož základem bude výlučně experiment a zkušenost a cílem praktické ovládnutí přírody člověkem. Do této řady dále patří i Thomas Hobbes (viz politická filozofie).

Empiristé dospěli k následujícím závěrům:

• Priorita zkušenosti a vjemu. Veškeré obsahy mysli pocházejí v konečné analýze z kombinací a transformací smyslových otisků.

• Lingvistický nominalismus a konvencionalismus. Pojmy a slova nevyjadřují žádnou metafyzickou realitu, jsou to pouze konvenční znaky, libovolně zvolené, které ukazují určité psychické obsahy.

• Psychický asocianismus. Mysl pracuje s jednoduchými idejemi tak, že vytváří složité struktury přiřazováním (asociacemi) na základě podobností či souvislostí.

• Psychický atomismus. Každá myšlenka může být redukována ne jednodušší.

Jedním z hlavních představitelů anglického empirismu je John Locke (1632 – 1704). John Locke vyrostl v puritánském prostředí. Navštěvoval Westminsterskou školu a kolej Christ Church v Oxfordu, kde studoval medicínu. Jeho život se změnil v roce 1666, kdy se setkal s lordem Ashleym, pozdějším hrabětem ze Shaftesbury, který byl důležitou politickou osobností na dvoře Karla II. Locke začal pracovat pro Shaftesburyho a zapojil se do politického dění. Stejně tak významné jako Lockova filozofie jsou jeho politické spisy, obsahující demokratické ideje, které měly velký vliv v Evropě a Americe.