Rusko-a-Čečna

• Velmi těžká otázka. Samozřejmě to není dobré řešení problémů, ale na

druhou stranu je válka nevyhnutelná.

• ano, pokud je to rasová válka
• Pokud není nějaký kompromis, dohoda, nedá se nic jiného dělat

20

A jedna odpověď na zamyšlení:

• Ne. Ale někdy probíhají ještě horší způsoby řešení konfliktů (př. řízený

hladomor apod.)

GRAF Č.3, Myslíš, že je válka správné řešení konfliktu?

2.2 Učitelé

Pro druhou část jsem vytvořila jiný dotazník, který je zaměřený konkrétněji na

Rusko-čečenský konflikt. Oslovila jsem celkem 20 učitelů, z toho 10

středoškolských a 10 učitelů ze základní školy. Odpovědi učitelů mě lehce

zklamali. Čekala jsem, že aspoň budou schopni popsat základy. Z 20

dotázaných mi odpověděli pouze 10 učitelů, nerozlišeně, z které školy jsou.

Vybrala jsem pár otázek, které jsou pro tuto seminární práci důležité. Nejdříve

mě zajímal názor na Rusko-čečenskou válku. Tyto dvě odpovědi mě zaujaly

nejvíce:

• Velice těžké hodnotit. Dle mého zásadní pravidlo je právo obyvatel na

správu věcí vlastních. Nevím bohužel, jaké převládá většinové

stanovisko Čečenců k samostatnosti. Nicméně v době rozpadu SSSR má

mít každá oblast právo určit si vlastní cestu a tím pádem se i rozhodnout

nevstoupit do federace. Této tendenci však výrazně ubírá na sympatiích

zvolená cesta extremismu a terorismu, což je sice důsledek nenaplněné

touhy po samostatnosti, ale ani tak to není oprávnění k volbě takového

postupu.

2

90

8

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Ano

Ne

Jiná

Myslíš, že je válka správné řešení konfliktu?

21

• Podle mě je jakákoliv válka zbytečná, všechno je o dialogu a

kompromisu. Měli vést dialog a snažit se o kompromis.

A jedna odpověď mě i pobavila:

• Měli si v klidu popovídat, třeba u piva

Co si myslíte o deportaci roku 1944, organizovanou Stalinem? Toto byla další

otázka. Opět jsem vybrala několik odpovědí.

• Jedná se o zločin stejného charakteru, jakým se snažil Stalin vypořádat

s pobaltskými republikami obsazenými 1940, poté zbaveny SSSR

německou postupující armádou (vznikají leckde sympatie) a pak

následné "osvobození" SSSR v roce 1944. Zločinné je hlavně uplatňování

kolektivní viny a nepřihlédnutí ke konkrétním příčinám sympatií

Čečenců k německému postupu (samostatnost, osobní prospěch,

kariérismus, boj proti tyranii apod.).

• Jeden z mnoha násilných pokusů ovládnout a podrobit si národy

podřízené Rusům v bývalém SSSR. Zločinecká doktrína.

• Jakoukoli deportaci obyvatelstva na základě rasovém či národnostním

odsuzuji.

V poslední otázce jsem se zajímala, zda ropa hýbe světovou ekonomikou. Tuto

otázku jsem položila proto, protože v Grozném jsou naleziště ropy a také přes

Čečenské

území

vede

ropovod z Kaspického moře.