Rusko-a-Čečna

ze strany Ruska byl konkrétní cíl a to boj proti terorismu a nejenom. Také

vojsko bylo mnohem více připraveno, než tomu bylo v první válce.

Čečenští radikální islámisté (přesněji wahhabisté), zaútočili na Dagestán.

Jejich cílem bylo vytvořit islámský stát a také získat přístup ke Kaspickému

moři. 10. srpna 1999 vyhlásili nezávislý islámský stát Dagestán a Rusku

15

vyhlásili válku. Reakce Ruska, konkrétněji Vladimíra Putina, velice důležité

postavy v moderních dějinách, byla taková: „My jsme nic nezačali. My se jen

bráníme. My jsme vyhráli v Dagestánu. Oni však přišli znova. My jsme je

vyhnali, oni přišli zas. A potřetí znova. A když jsme jim dali pořádně do zubů,

odpálili domy v Moskvě, Bujnaksku a ve Volgodonsku.“ [2]

Je na místě si vysvětlit, kdo je Vladimír Putin. (Obrázek č. 8)

Vladimír Putin se narodil 1952 v Leningradu,

dnešním Petrohradě. Otec za druhé světové bojoval

na straně Rudé armády, po válce se stal členem

komunistické strany. Oba jeho sourozenci zemřeli.

Vladimír Putin se 1983 oženil s Ljudmilou

Škrebněvovou, s tou má dvě dcery. 2014 se

s Ljudmilou

rozvedli.

Vystudoval

práva

na

Leningradské univerzitě. V průběhu studia se stal

členem KGB s KSSS. Po pádu komunistické strany

se věnoval na petrohradské radnici vnějšími vztahy.

Od roku 1998 do 1999 zastával post ředitele

bezpečnostní služby, FSB. Měl na starost průběh 2.

čečenské války, tím se zviditelnil a byl brán pozitivně. V roce 1999 byl

jmenován premiérem a o pár měsíců později, po abdikaci tehdejšího

prezidenta Jelcina převzal prezidentské křeslo. V prezidentských volbách roku

2000 byl podle ústavy zvolen prezidentem. Byl jím do 2008, kdy už měl za

sebou dvě volební období. Poté se stal premiérem a roku 2012 opět

prezidentem, 2024 měly proběhnout prezidenské volby, ale Vladimír Putin

spolu s podporou Státní dumy změnil ústavu a bude prezidentem Ruské

federace až do roku 2036.

Po čečenském útoku na Dagestán Aslan Maschadov obvinil Basajeva.

Maschadov zahájil pokusy o mírová jednání s Ruskem, Putin tento krok ale

odmítl. Tím došlo k vyhlášení svaté války Rusku ze strany Čečenska.

Vyhlášením války byla porušena Chasavjurtská mírová dohoda. Aslan

Obrázek č. 8, Vladimír Putin

16

Maschadov hájil proti ruské rozpínavosti, k teroristické činnosti čečenských

extremistu se už dále nevyjadřoval.

Ruská taktika pro válku se skládala z několika válečných fází. První bylo

vytvoření bezpečnostní zóny, což v praxi znamenalo odříznutí Čečenska od

telefonní a satelitní komunikace, zastavení přívodu elektřiny. Tím byl

znemožněn čečenským radikálům vysílat do medií. Ve druhé fázi došlo k

obklíčení hlavního města Čečenska, Grozného. Vladimír Putin, zatím jako

premiér, neuznal prezidenta Aslana a čečenský parlament a v mediích