Rusko-a-Čečna

Maschadov na úkor Basajeva, který byl později jmenován premiérem.

Aslan Maschadov (Obrázek č. 7) se

narodil 1951 v Kazachstánu

čečenské rodině. Vystudoval vyšší

dělostřelecké učiliště ve městě

Tbilisi v Gruzii. Dostudoval v

Moskvě. Sloužil v Maďarsku a

v Pobaltí jako důstojník. 1992 jako

plukovník

opustil

sovětskou

armádu a odešel do Čečenska.

Dudajevem byl jmenován velitelem

čečenské armády. Účastnil se

Chasavjurtské mírové dohody.

V roce 1996 byl jmenován ministerským předsedou a po prezidentských

volbách, po smrti Dudajeva se stal prezidentem Čečenské republiky Ičkerija.

Zemřel v roce 2005 na severu Čečenska.

Aslan po svém zvolení zavedl právo šaría. Nedařilo se mu uklidnit poválečné

Čečensko, i přes veškerá snažení nepotlačil kriminalitu, která byla tak častá.

Aslan měl podporu v hlavním městě, v Grozném, ale v okolí vládly gangy.

Basajev, který nebyl smířen s prohrou, podrýval Aslanovi postavení a zastával

radikální islám.

Obrázek č.7, Aslan Maschadov

14

Pro Čečensko volební události znamenaly, že jsou nezávislí vůči Rusku. Měli

svého prezidenta, svého premiéra a vládu, parlament a národ. Bohužel bylo

Čečensko na pokraji ekonomického kolapsu, tím tedy bylo ještě závislé na

Rusku, to ale přislíbilo finanční pomoc. S Ruskem se dohodli na stavbě

ropovodu z Kaspického moře, který bude financován Ruskem. Vše se zdálo

jako nový začátek.

1.4.2 Události v Rusku

Rusko čelilo vnitřním problémům, bylo na pokraji krachu. Nebylo schopné

přispět finanční pomoc Čečensku ani neměli z čeho zaplatit stavbu ropovodu.

Blížili se i volby prezidentské (2000) a do Státní dumy (prosinec 1999).

Politický systém v Rusku je takový, že dělí na Federální shromáždění, které se

dále dělí na dvě komory, a to Státní dumu (což je dolní komora) a Radu

federace (horní komora). Státní duma rozhoduje o důvěře vlády, jmenuje a

odvolává členy Centrální banky Ruské federace, jmenuje a odvolává Mluvčího

za lidská práva. Vyhlašuje amnestii. Může i odvolat prezidenta, který se

proviní protiústavnímu chování. Státní duma má 450 členů, kteří jsou volení

5 volebních období.

Boris Jelcin jakožto prezident už nemohl být znovu zvolen, protože prezident

mohl kandidovat pouze dvakrát. Zajímavost je, že Státní duma se v období

vlády Jelcina pokusila o odvolání ho z funkce, ale neměla dostatek hlasů.

Situace byla opravdu napjatá ze všech stran. Společné vztahy s Čečenskem se

opět dostaly na tenký led. Aslan se snažil uklidnit situaci v Čečně, ta ale

gradovala. Území ovládli sjednocení radikální islamisté v čele s Basajevem a

než Aslan byl schopen zakročit, radikální islamisté zaútočili na Rusko.

1.5 Druhá Čečenská válka 1999-2009

Začátek této války se poněkud liší od té první. Především v tom, že tentokrát