Rusko-a-Čečna

pořádnou neměli, dopustili se ohromnému množství chyb, neměli

zmapovanou oblast a nasazeni byli převážně 18 letí mladíci bez vojenského

výcviku. Čečenci používali převážně partizánskou formu boje, což znamená,

že se schovávali na těžko dostupných místech a formou výpadů útočili na nic

netušící ruské jednotky nebo poškozovali jejich vozy.

Daudovová Rodimchád popisuje odstřelování její vesnice: „Od té doby, co

začalo ostřelování, ve vesnici den co den umíralo deset, dvanáct, patnáct lidí.

Začali střílet před měsícem. Nejdřív se střílelo blízko vesnice, ale pak začalo

bombardování. Poslední týden to bylo úplně nejhorší. Bombardovali přímo

vesnici. Jeden dům zasáhli granátem, zabili rodiče, děti jsou zraněné. Ten

dům stál uprostřed vesnice, viděla jsem to na vlastní oči. Ženy a staří lidé

umírali ze strachu na infarkt. Děti začínají koktat.“ [2]

Do března 1995 byla většina Čečenska obsazena, ale častými nečekanými

protiútoky z horských oblastí, narušovali formace Rusů. Čečenci se dostali do

Ruska, kde také bojovali. Nejvýznamnější bitva se stala v Buďonnovsku v létě

roku 1995. Čečenci obsadili Ruskou nemocnici, několik civilistů a vojáků

zabili a v nemocnici držely rukojmí. Tím Rusko přistoupilo na mírová jednání.

Černomyrdin, předseda Rady ministrů, dohodl spolu s Čečenci na několika

bodech (např. rukojmí budou propuštění, bude zahájena rusko-čečenská

mírová jednáni apod). 31. června byla podepsána mírová smlouva. Koncem

srpna Ruské jednotky opět dostaly rozkaz k odstřelování Grozného. Toto trvalo

do května dalšího roku. Ovšem bylo mnoho aspektů, které dělaly Jelcinovi

vrásky. Blížilo se volební období a Jelcin potřeboval podporu lidí a válka na

Kavkaze důvěru nepřidávala. Také se rozhodovalo o tranzitu ropy

z Kaspického moře, který by mohl vést z Baku do Novorossijsku, přes

Čečenské území. Bylo nutné ukončit válku a dohodnout se. Shodou okolností

v dubnu 21. 1996 byl zabit Džochar Dudajev, ten se přemísťoval z místa na

místo a při možnostech vysílal na tajném kanálu, kde promlouval

k Čečencům. Džochar ale chybně použil telefon, který v jednom okamžiku

napojil na satelit a tím byl lokalizován. Také mohl být zabit cíleně ruskou

13

tajnou službou, protože pro Jelcina byl nepohodlný. To už jsou jen domněnky.

Ruská vojska byla stažena a koncem roku 1996 bylo ujednáno, že se situace

mezi Ruskem a Čečenskem odkládá do 31. prosince roku 2001 a byla

podepsána Chasavjurtská dohoda, kterou předložil Lebeď, ten byl za ní

kritizován Rusy, že se vzdal území. Touto smlouvou byla ukončena první

rusko-čečenská válka.

1.4 Meziválečné období 1996-1999

1.4.1 Události v Čečensku

Ruské jednotky se částečně stáhly z území Čečenska. Čečensko vyhlásilo

parlamentní a prezidenské volby. V prezidentských volbách zvítězil Aslan