Středověká filozofie II. Tomáš Akvinský a arabská filozofie

Jan Scotus Eriugena (800/815-870)

Anselm z Canterbury (1033-1109)

b) myšlenky nominalismu tvrdily, že obecninám nepřísluší žádná reálná existence, prvotně a reálně existují jen jednotlivé věci. Obecné pojmy se k nim vztahují jen jako jména = nomen. Člověk si je vymyslel proto, aby mohl shrnovat jednotlivé věci podle společných znaků.

Jan Roscellinus (1050-1120)

Snaha po harmonickém vyvážení protikladných nauk

Petr Abelard (1079-1142)

zůstala v platnosti až do 14. století.

Pro Boha jsou univerzálie před věcmi, pro člověka jsou po věcech, totiž jako pojmové obrazy, které umíme získat shodností věcí.

• středověká civilizace se na prahu 12. století prudce rozvíjí

• vznikají řády nových řeholních společností (cisterciáci)

• myšlenkové útvary mají stále ještě eklektický ráz

3. Filozofie v arabském světě

a) Charakteristika arabského světa a arabského náboženství

• helénistická kultura měla řadu filozofických a teologických středisek (Atény, Byzanc, Damašek, Alexandrie)

- arabská filozofie trvala od 1. poloviny 9. století do konce 12. století

- roku 622 uvedl Muhammad do pohybu náboženskou a politickou revoluci, který se stala počátkem arabské expanze

- Bagdád centrem vzdělanosti a obchodu

• arabské výboje vlivem šíření islámu (vliv až k Pyrenejím) x nejdříve se tam nemohl prosadit, byla tam místní náboženství (judaismus a křesťanství), až po úprku z Mekky do Medíny

- vzájemné ovlivňování filozofie a náboženství nebylo v arabské filozofii tak konfliktní jako v křesťanství

• Islám – charakteristika

• slovo islám = „podrobení se“ či odevzdání se Bohu

• stoupenec islámu = muslim (ten, kdo se podrobil)

• Mohamed (Muhammad) – zakladatel islámu

• Korán – posvátná kniha muslimského náboženství - náboženské, právní, morální i běžné životní normy a poučení + dalším pramenem Sunna – Muhammadovy činy a slova

• monoteistické, proféické (prorocké, náboženská kultura součástí státu), rituální (obřady, modlitby)

• Alláh (bůh) – všemohoucí a vševědoucí

• 5 základních předpisů islámu:

1) víra v jediného boha (Mohamed je posel)

2) pětkrát denně opakovaná modlitba

3) placení daně věřícími

4) dodržování půstu (ramadán)

5) putování do Mekky

• dva hlavní směry:

• sunnismus – většinová větev, Sunna, po Muhammadově smrti uznali za nástupce Abu Bakra

• šíismus – menšinová větev, nástupcem Muhammada je člen jeho rodiny Alí, směřuje více k teokracii

• v průběhu 11. století dochází k turecké invazi, Turci si však osvojují islámskou kulturu a Mohamedovo náboženství

b) Představitelé arabské filozofie

- na počátku arabské filozofie stojí dva z jejich největších myslitelů:

• al-Kindí – vyučoval v 9. století v Bagdádu

• al-Farabí – žil mezi lety 900-950 v Bagdádu