Středověká filozofie II. Tomáš Akvinský a arabská filozofie

STŘEDOVĚKÁ FILOZOFIE II

2. Počátek „scholastiky“

a) Celková charakteristika tohoto období

- 8. – 12. století

• středověká kultura se ze středomořského pobřeží přesouvá do jádra Franské říše severně od Alp

• někdejší barbaři se stali nositeli kultury

• soupeření papežství x císařství – kultura má náboženský charakter (veškerá vzdělanost v této době v klášterech)

• jednotný jazyk – latina (jednotný jazyk vědy a filozofie)

• filozofie tohoto období je plodem výchovy duchovenstva v klášterních školách (scholastika = školní nauka) ⇒ To, co pro víru již bylo nezvratnou pravdou, měla filozofie rozumově odůvodňovat a objasňovat

• scholastická metoda – přesnost a stručnost technického slovníku, jasný a metodický výklad myšlenek, důvtip v diskusi, dialektická konfrontace argumentů pro et contra (pro a proti)

• scholastická filozofie měla poznatky připravené, musela z nich udělat systém a udělat ho srozumitelným

• prohlubuje se znalost antické filozofie

• roku 778 n. l. Karel Veliký vyhlásil capitulare – organizace škol ⇒ karolínská renesance vědy ve Franské říši ⇒ školy „svobodných umění“ – 7 svobodných umění, vznik v Itálii; po absolvování všech 7 svobodných umění se člověk stává mistrem (Jan Hus); nejdříve teologická, poté lékařská, právnická a technická až déle

• quadrivium: aritmetika, geometrie, astronomie, musika

• trivium: gramatika, rétorika, dialektika (logika) – nižší stupeň sedmi svobodných umění

(klášterní, opatské, biskupské, katedrální, dvorní školy)

• Východiska pro scholastickou metodu

• trojjedinost boha

• jednota Boha stvořitele a Boha vykupitele (Otce a Syna)

• propast mezi stvořitelem a stvořením (uvědomění si, jak je Bůh velký a my jsme malí → přiblížení se vysokými stavbami)

• nauka o dědičném hříchu (Adam a Eva)

• pojetí procesu vykoupení jako jedinečného a reálného projevu

• nárok církve být jedinou strážkyní božské pravdy na Zemi

• Scholastická metoda

• filozofie tohoto období je plodem vyučování a výchovy duchovenstva v klášterních školách

• scholastika = školní nauka

• to, co bylo pro víru nezvratnou pravdou, měla scholastika rozumově odůvodňovat a objasňovat

• metodický postup scholastiky spočívá v dialektické konfrontaci argumentu „pro“ a „proti“ (pro et contra)

• používá přesnost a stručnost technického slovníku

• používá jasný a metodický výklad myšlenek (ne pouhé učení informací)

b) Spor o univerzálie (obecniny)

• Boethius přeloží Porfyriův spis Eisagogé a zadá tím středověké filozofii základní orientaci

• jsou pravou skutečností, bytím, jednotliviny, tedy smyslově vnímatelné, hmotné věci, anebo obecné ideje, rody či druhy věcí (jedna kočka, nebo idea kočky = kočkovitost)

a) myšlenky realismu říkají, že obecné má vyšší skutečnost než jednotlivé (vliv platónismu a augustinianismu)