Středověká filozofie II. Tomáš Akvinský a arabská filozofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
III. vznik žebravých řádů
1. františkáni a dominikáni – většinou majetní, něco se stane a rozhodnou se svůj majetek rozdat a založit řád
Svatý František z Assisi – měl stigmata (rány na stejných místech jako Ježíš, když byl ukřižován), roku 1219 doprovázel křižácké vojsko do Egypta
X Dominik – 1204 se rozhodl věnovat obrácení katarů na apoštolskou chudobu
dominikáni dbali na vzdělání, začali chodit na univerzity, kde poté zůstali vyučovat → zásadní moment
prameny nové filozofie:
kolem roku 1150 obsahovala filozofická knihovna stopy vlivu tří filozofických škol – aristotelismus, platonismus a křesťanství
od poloviny 12. století až do konce 13. století dochází k rozsáhlé recepci (= přijetí) řecké a arabské vědecké literatury, zejména literatury aristotelské
do křesťanského učení proniká filozofická a vědecká literatura od pohanů → výrazné ovlivnění
b) Představitelé tohoto období
1. františkáni
Alexandr z Hales (1170-1245)
Jan Fidanza, zvaný Bonaventura (1221-1274)
neznamenali rozvoj evropského myšlení
2. dominikáni
Albert Veliký (1193/1206-1280)
učitel Tomáše Akvinského
uměl arabsky → překlad a zprostředkování Aristotela (od Avicenny a Averroa) svým žákům → přivedl aristotelskou filozofii do souladu s křesťanstvím a využil ji pro teologii
udivoval všestranností a rozsahem vědomí
Tomáš Akvinský (1225-1274)
a) Život
Tomáš Akvinský se narodil poblíž Neapole, 7. a poslední syn, jeho rodiče chtěli, aby byl úspěšný a měl se dobře → v pěti letech oblátem (= čekatel na přijetí benediktínského roucha – benediktíni byli nejúspěšnější z řádů) na opatství Monte Cassino do kláštera benediktinů
ve 14 letech se v Neapoli seznamuje s dominikány – chtěl učit, nechtěl být opatem, 1244 přijme řeholní roucho, rok ho vězní, matka mu pomáhá uprchnout, učí v Neapoli, je žákem Alberta Velikého
potom Kolín nad Rýnem, v 31 letech je povýšen na mistra teologie, přednáší v Paříži a Itálii
1273 přestává psát a diktovat, 1274 umírá
1323 prohlášen za svatého, pro ryzost svého charakteru byl nazýván „doctor angelicus“ (andělský učitel)
b) Spisy
34 velkých svazků
Suma proti pohanům, Suma teologická – teologické syntézy
Komentáře k Aristotelovi – filozofické komentáře
c) Základy jeho nauky
dva prvky Tomášova díla:
a) evangelicko-biblický – radikální návrat k prvotní církvi
b) Aristoteles
kolem roku 1260 vytvořil první zcela originální filozofii vzniklou v křesťanském světě ⇒ tomismus
myšlenky:
- Tomáš je přesvědčeným zastáncem rozumového poznání
- filozofie může úspěšně obhajovat rozumovou přijatelnost křesťanské víry proti nevěřícím
- varuje před pokusy o nezvratné rozumové důkazy teologických pravd
- nadpřirozené pravdy jsou nad rozum, nikoli proti němu
Vztah vědomí a víry