ZSV_MO_2B_BUDD

a) Jak zakoušíme svou existenci?

b) Co je příčinou této zkušenosti?

c) Je možné z této zkušenosti uniknout?

d) V čem je cesta osvobození?

Sled otázek odpovídá lidskému myšlení - i v naší době. Na začátku jsou otázky filozofické povahy: pozorování naší základní zkušenosti a otázka po její příčině. Tyto otázky však nesmějí svádět k tomu, abychom se spokojili spekulativním výkladem. Vrcholem je třetí pravda, jejímž obsahem je možnost spásy a osvobození na základě nové zkušenosti, kterou učinil Buddha a kterou po něm mohou učinit všichni, kteří o to usilují. Z této buddhistické radostné zvěsti logicky plyne výpověď o cestě, po které je třeba jít k dosažení cíle. Tak se toto učení vposledku jeví jako ukázání cesty a uvedení na ni.

1. pravda: Existence jako zkušenost utrpení. Podle legendy přivedlo Buddhu k obrácení trojí setkání: setkání se starcem vysíleným věkem,

setkání s nemocným zkřiveným bolestí, setkání s mrtvým, kterého doprovázeli plačící přátelé a příbuzní na místo spálení.

Buddha ve svém kázání učí: Co je, mnichové, vznešená pravda o utrpení? Narození je utrpení, stáří je utrpení, nemoc je utrpení, umírání je utrpení, starost, tíseň, bolest, zármutek a zoufalství jsou utrpení, být spojen s tím, co je nemilé, je utrpení, být odloučen od toho, co je milé, je utrpení, krátce řečeno: patero skupin, jimiž pronikáme ke světu jevů, je utrpení. (Díghanikája II 9,22)

Nahodilost lidské existence, neustálá zkušenost hranic a omezení se zde nazývá strastiplná. Ale tato strastiplnost se dotýká i pozitivních zkuše-ností života, neboť ani ty netrvají. Ani v sobě neobjevuje člověk nic, co by dalo životu oporu a smysl. Ve smyslu antropologie naznačené na konci citovaného textu se člověk skládá z pěti skupin - dnes se toto slovo většinou překládá faktory existence - které působí příchylnost ke světu:

tělesnost, cítění, vnímání a pojmy, psychické tvořivé síly a činnosti, vědomí a způsoby poznání.

2. pravda: Příčina utrpení Na otázku po vzniku utrpení odpovídá Buddha slovem žízeň. Co však je, mnichové, vznešená pravda o vzniku utrpení? Je to žízeň, způsobující nová narození, provázená dychtivostí po radovánkách, hned tu, hned tam nalézající potěšení, je to žízeň pohlavní, žízeň po existenci, žízeň po blahu.

Příčina utrpení tedy je - podobně jako v hinduismu -v nevyhnutelnosti koloběhu existencí, který se udržuje v chodu "žízní" neboli touhou po předávání života, po samotném životě a po bohatství života. (třetí podoba žízně se často překládá jako žízeň po zániku, tj. ukončení strasti.)

Jako důvod toho, že lidská existence je plná utrpení a nevykoupená, se v některých školách uvádí nevědomost a ulpívání.

3. pravda: Východisko z utrpení Radostná zvěst buddhismu zní: Z ko-loběhu utrpení lze uniknout, existuje východisko. V Buddhově kázání je: