Obecná patologie

Imunodeficience

Vrozená (agamaglobulinemie)

Získaná

malnutrice, imunosuprese

syndrom získané imunodeficience – AIDS: Afrika, vyvolává HIV, přenos pohlavním stykem, krví, krevními deriváty, z těhotné na plod

Stadia:

Akutní - připomíná mononukleózu – vysoké titry proti HIV

Chronické – perzistující lymfadenopatie, pokles CD4

Terminální – AIDS – oportunní infekce

(pneumocystis, toxoplasmosa, candidosa, HSV, CMV, lymfomy, Kaposiho sarkom

Shrnutí kapitoly:

Jde o přehnaný obranný pochod, při kterém jsou poškozeny vlastní tkáně. Poškození se děje pomocí protilátek (čtyři typy) nebo přímým působením buněk T lymfocytů. rozdílný je čas, kdy dochází k patoimunitní reakci - od několika minut aţ po dny a měsíce. Některé pochody jsou méně závaţné, jiné mohou pacienta velmi rychle usmrtit.

Ischemie, infarkt

ISCHEMIE

Nedokrvení (ischémie) je stav nedostatečného zásobení určitého místa organismu okysličenou tepennou krví (místní anémie).

Ischémie je způsobená zúžením nebo uzávěrem přívodné tepny. Dochází k tomu stlačením tepny zvenčí (komprese) nebo uzavřením vnitřního průsvitu (obturace, obstrukce). Také spasmus tepny může vyvolat ischémii, stejně jako pokles TK.

Následky ischémie závisí na:

rychlosti uzavření

o pomalu – vzniká atrofie, nebo má tělo možnost si vytvořit cévní spojky (anastomózy) s oblastmi, kde je zásobení normální. Konečná tepna je jediná, která zásobuje orgán, její postižení je vždy závažné.

o rychle – vznikne nekróza

citlivosti tkání na nedostatek kyslíku

o málo citlivé – vazivo, tuková tkáň, kost

o vysoce citlivé – mozek, mícha, srdce, ledviny

funkčním stavu pacienta – pracující versus leţící člověk

INFARKT

Infarkt je loţisko nekrózy, vyvolané zástavou přítoku krve (ischemií).

Hovoříme o ischemické nekróze

Jeho rozsah a tvar závisí na anatomické stavbě orgánu (viz dvojí oběh v játrech a pli-cích).Většinou se jedná o kuţel, na jehoţ vrcholu najdeme ucpanou přívodnou tepnu. Nekróza postihne většinou oblast zásobení touto tepnou. Pokud laik mluví o infarktu, má na mysli větši-nou infarkt myokardu IM. Infarkty se však vyskytují i v jiných orgánech. Pokud infarkt člověka neusmrtí, hojí se jizvou (jako nekróza).

Podle makroskopického vzhledu rozlišujeme:

Infarkt bílý

Infarkt červený

Infarkt smíšený

INFARKT BÍLÝ

Bílý infarkt je loţisko koagulační nekrózy (viz. kap. 1. 4. 1.), která má bělavě ţlutou bar-vu. Vzniká v momentě, kdy je nedokrvení velké, někdy mluvíme o anemickém infarktu

INFARKT ČERVENÝ

Červený infarkt je loţisko tmavočervené nekrózy ve tkáni s venostázou nebo dvojím oběhem (játra, plíce).

SMÍŠENÝ INFARKT

Smíšený infarkt je loţisko uprostřed bělavé s překrvenými nebo prokrvácenými okraji.

Hemoragická infarzace je nekróza při porušeném ţilním odtoku (viz. obr. v předchozí podkapi-tole).