Sociologie pro ekonomy

Studie geografie člověka představují pro sociologii práce tři důležité aspekty: geografie zemědělství, průmyslu a geografie urbanistická.

Geografie zemědělství zkoumá zemědělské činnosti a jejich změny v závislosti na přírodních zdrojích, podnebí, jednotlivých ročních období ale také i jejich proměnlivosti v čase. Přitom má i sociální dosah – způsoby hospodaření a vlastnictví, spojování a rozdělování hospodářství, výkony a produktivitu, zemědělské struktury atd.

Průmyslová geografie zkoumá vztahy mezi prací a technickým prostředím. Práce toto technické prostředí přetváří. Bydlení, vybavení města, dopravní prostředky, místa pro zábavu podmiňují způsob existence rodiny i charakter mimopracovního času jednotlivce, což zpětně vstupuje do zkoumání práce jako sociálního procesu.

Urbanistická geografie úzce souvisí s urbanistickou demografií a při studiu měst, městských zón, předměstí, rozdělování rezidenčních a profesionálních zón, pracovní migrace anebo turistiky, přibližujíc se svými metodami jednou k demografii a jednou k sociologii, přináší pro sociologii práce významné poznatky z uvedených oblastí.

Sociologie práce a etnologie

I když v našich podmínkách je více vyskytujícím se pojmem etnografie, která je chápaná jako nauka o způsobu života, kultuře určitého národa (též „národopis“) a méně frekventovaná etnologie, chápaná jako vědní obor studující kulturní projevy necivilizovaných národů a kmenů. V souvislosti se sociologií práce je jejich vztah chápán relativně odlišně.

Etnografie podle G. Friedmanna tvoří první a nevyhnutelnou etapu etnologie. Etnografie zůstává na úrovni popisu a má snahu co nejúplněji představit skupinu (a kulturu), vytvořit o ní celkový obraz. Jejím vyjadřovacím prostředkem je monografie, která soustřeďuje a diferencuje nashromážděné materiály. Po výběru zkoumaných lidských skupin často využívá metodu přímého a vyčerpávajícího pozorování s přímou účastí výzkumníka.

Etnologie (v anglicky mluvících zemích též chápaná jako sociální a kulturní antropologie) nevylučuje přímé pozorování, ale komparativně využívá v prostoru a čase doklady etnografické a směřuje k jejich syntéze.

Sociologie práce čerpá z etnologie užitečné podněty a referenční rámce, a to zejména v informacích o pracovních činnostech v lidských skupinách. Například pomocí etnologie je možné zkoumat a precizněji určovat dynamiku takových sociologických kategorií jako sociální role, status, prestiž, nebo změny ve společenských strukturách. Pro sociologii práce etnologie dokládá i rozdílné skutečnosti motivace v pracovní činnosti v tradičních a industriálních společenstvích. Spojování metod, technik a zejména vzájemné využívání obou disciplín, umožňuje lepší deskripci přetrvávání a pronikání vlastností a znaků jednotlivých společenství a zároveň umožňuje zkoumání jejich současného stavu i prognózování jejich dalšího vývoje.