Sociologie pro ekonomy

e) vliv ekonomických, zejména podnikatelských, zájmů a strategií (např. racionalizace, automatizace) na změny v pracovních podmínkách, na inovační potenciál, na sociální atmosféru,

f) vliv zájmových organizací pracujících (odborů, rad) na sociální politiku podniku a na podmínky práce a zaměstnání.

Jako prvky struktury předmětu sociologie práce se v definicích sociologů velmi často opakují pojmy: práce jako společenský proces (společenský jev), pracovní skupiny, sociální skupiny ve spojitosti s prací, účinky které práce vyvolává, formy práce, důsledky práce, vztahy (vazby) na pozadí práce, společenské stránky práce, systém pracovních vztahů a institucí, které tyto vztahy regulují.

Na základě jisté syntézy těchto prvků předmětu studia sociologie práce je možné shrnout a vymezit nejfrekventovanější znaky definic jednotlivých autorů do podstatnějšího určení předmětu sociologie práce následovně:

Sociologie práce studuje práci jako sociální proces (sociální předpoklady, průběh a důsledky pracovního procesu), formy sociálních uskupení (skupiny, sociální systémy, instituce), které vstupují do pracovního procesu, včetně místa a úlohy člověka v tomto procesu.

Obrázek 2-1: Předmět sociologie práce

Významnou součástí každé konkrétní vědy je vedle jejího předmětu i její vlastní struktura. Strukturu sociologie práce je potřebné odvozovat v souladu se strukturou jejího předmětu. Může však být koncipována i podrobněji, ve vztahu k oblastem, které se ve společnosti v souvislosti s lidskou prací mění a rozvíjejí (např. změna podílu fyzické a duševní práce, podíl pracovníků na řízení organizace, úloha informací v pracovním procese a pod.). Jednotlivé prvky předmětu zkoumání sociologie práce mohou být blíže určované, čímž je dosahováno vyššího stupně konkretizace jednotlivých problémových oblastí sociologie práce.

J. Szczepański rozvádí hlavní oblasti sociologie práce následovně: [7; 8]

a) všeobecné otázky definice práce, klasifikace jejích rozličných forem a druhů, které se vyskytují v lidských pospolitostech a všeobecné otázky řádného výkonu práce,

b) výzkum společenských důsledků práce, následků společenské dělby práce a rozvoje pracovních nástrojů,

c) otázky činitelů, které mají vliv na motivaci pracovníka a intenzitu jeho úsilí, tedy na produktivitu jeho práce a celkovou produktivitu celého závodu,

d) otázky společenských činitelů, které ovlivňují uspokojení z práce, ztotožnění pracovníků se závodem a vznik vysokého stupně morálky,

e) otázky dotýkající se jevů a procesů dezorganizace společenského systému závodu a vlivu těchto procesů na práci,

f) problém vztahů mezi osazenstvem a vedením a problém vnitřní organizace vedení,

g) problematika rozličných institucionalizovaných forem řídící práce v moderních společnostech (především problematika byrokracie, hospodářsko-administrativního aparátu, odborů, samosprávy),