Sociologie pro ekonomy

Je logické, že stoupající význam a zájem o práci v dílech starověkých (Platon, Aristoteles) a středověkých autorů (Tomáš Akvinský), vytvořil předpoklady pro exaktnější zkoumání a postihování tohoto složitého fenoménu u různých myslitelů a vědců (G. Galilei, W. Petty), což vyústilo, v období před sociologického chápání práce, až ke vzniku ponologie, jakožto první „vědy o práci“.

Práci, co by sociologický jev či problém, však začali vnímat až Karl Marx a F. P. G. Le Play. V této době se motorem dalšího rozvoje sociologie práce stává především společenská objednávka, což lze dobře ilustrovat na případu Hawthorských výzkumů.

S rozvíjejícím výzkumem v oblasti práce narůstaly i teoretické poznatky, závěry a analýzy, jenž poprvé v ucelené formě publikoval G. Friedmann a jeho pracovní kolektiv v díle „Traité de sociologie du travail“.

Rozvoj praktických pozorování, různorodost požadavků a úkolů z praxe i růst navozující teorie zapříčinil vyčlenění se 3 základních škol: empirické školy, školy sociálních systémů a školy sociotechnické organizace.

Dostáváme se ke konci krátkého nahlédnutí do historie sociologie práce, ukončeného definováním dvou stávajících koncepcí prosazujících se v této oblasti (tj. koncepce racionálně jednajících osob a kulturologická koncepce organizace).

SOCIOLOGIE PRÁCE JAKO ODVĚTVOVÁ SOCIOLOGICKÁ DISCIPLÍNA

Obecná sociologie, odvětvová sociologie, teorie středního dosahu, disciplíny odvětvové sociologie, speciální sociologie, sociologie podniku, sociologie řízení, sociologie povolání, sociologie průmyslu, vztah vědy a reality, pojetí sociologie práce dle Friedmanna, polských sociologů a rozšíření dle Pichni, definice sociologie práce, prvky předmětu sociologie práce, předmět sociologie práce, struktura sociologie práce, hlavní oblasti sociologie práce, práce interdisciplinární problém, vztahy mezi sociologií práce a technologií, anebo historií, anebo ekonomií, anebo demografií, geografie člověka, etnologie, psychologie práce.

Místo sociologie práce mezi odvětvovými sociologickými disciplínami

Na rozdíl od obecné sociologie, která je nejvyšší rovinou sociologického teoretického poznání a zahrnuje celou oblast sociologické teorie a metodologie, předmět odvětvové sociologie a její jednotlivé disciplíny tvoří vzájemné vztahy mezi lidskými záměry, vůlí, cíly a společenskými činnostmi v různých sférách sociálních aktivit.

Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. O obsahu sociologie a vymezení předmětu jejího zkoumání neexistuje shoda napříč různými sociologickými školami a paradigmaty. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, o sociálních faktech, o společenském systému, o sociální změně.