Sociologie pro ekonomy

Klasifikaci rolí prováděla řada autorů. R. Ponton (1936) rozlišoval mezi připsanými a získanými, S. F. Nadel (1957) je rozlišoval podle kategorií (rodinné role, role povolání atp.), H. Popitz (1968) podle sankcí spojených s nedodržováním rolí. T.M. Newcomb (1950) rozlišil role společné, tj. takové, které přijímají všichni členové společnosti (muž, žena), a specifické, které se vážou na specifické funkce, jež má jednotlivec v příslušné skupině atp.

Základem teorie sociálních rolí je přesvědčení, že člověk je povinen jednat tak, aby to odpovídalo jeho pozice ve skupině či společnosti.

Sociální pozice

Sociální pozici je možno vymezit jako sociální hodnotu místa (postavení), které zaujímá jedinec v nějakém sociálním útvaru ve vztahu k ostatním sociálním pozicím (tj. pozicím jiných jedinců – držitelů jiných sociálních pozic v sociálním útvaru). Sociální pozice se skládá ze sociálního statusu a sociální role. Sociální status i sociální role jsou vzájemně oddělitelné jevy, jejich rozlišování je čistě analytické a s každým místem v sociálním útvaru jsou nedělitelně spojena jak práva, tak z nich vyplývající povinnosti, závazky a očekávání. To, co je z hlediska člena skupiny role, je z hlediska ostatních členů skupiny status.

Schéma vzájemných vztahů mezi sociální pozicí, statusem a rolí

Práva povinnosti

(závazky, očekávání)

sociální status sociální role

Stejnou sociální pozici může mít buď jen jeden člen sociálního útvaru, nebo více členů, podle místa, kde se příslušná sociální pozice v hierarchickém uspořádání sociálních pozic nalézá. Čím vyšší sociální pozice, tím jsou s ní spojena větší práva , menší závislost a naopak.

Každý jedinec zaujímá celou řadu různých sociálních pozic v různých sociálních útvarech, přičemž každá jednotlivá sociální pozice má platnost pouze v určitém sociálním útvaru jako jejím systému referenčním. Jedinec může zaujímat tolik sociálních pozic, kolika sociálních útvarů je členem.

Sociální pozice se skládá z pozice získané, tj. takové pozice, již jedinec nabyl zejména vlastním úsilím, a připsané (přidělené, vrozené, k níž jedinec došel bez vlastního přičinění).

6. Sociální struktura společnosti

Sociální struktura

Sociální struktura je podstatnou stránkou každého fungujícího sociálního systému. Názory na možnosti popisu sociální struktury společnosti se vyvíjely podobně jako celý systém sociologického myšlení. Každá společnost má svůj systém rozvrstvení.

Souhrn sociálních vrstev tvoří tzv. stratifikační systém každé jednotlivé společnosti.

Stratifikace je takový model celku, ve kterém se pro určení struktury využije kombinace faktorů moci, bohatství a prestiže. Tyto faktory jsou přetaveny do činností a životního způsobu, a vystupují proto relativně komplexně a zastřeně. Průběh diferenciace má spojitý charakter, jednotlivé vrstvy nejsou v realitě striktně odděleny.