Sociologie pro ekonomy

Patří sem například učitelé, zdravotní sestry nebo nižší úředníci. Pracovní a platové podmínky často nejsou odlišné od manuálních pracovníků. Zde je na místě otázka zda tedy ještě stále patří do střední střídy. S touto otázkou se často spojují pojmy jako je „feminizace“ (úkaz, kdy se některé profese svěřují ženám) a „proletarizace“ (snižování kvalifikace potřebné pro práci v zaměstnání). Teorie, že se nižší střední třída rozplývá se však nepotvrdila, jelikož se prokázalo, že tzv. „bílé límečky“ (úředníci) mají větší možnost vlastního rozhodování než většina dělníků a sami se také na rozdíl od dělníků považují za součást střední třídy. Mají také často odlišné sociální a politické postoje.

Dělnická třída

Do této skupiny zahrnujeme manuálně pracující. I přesto, že ve většině zemí je značný počet chudých lidí, osoby vykonávající manuální zaměstnání už dnes mezi chudé nepatří. Došlo totiž k celkovému zvýšení životní úrovně a většina z těchto lidí vlastní předměty jako třeba pračky, televizory, auta, počítače či mobilní telefony, které si chudí lidé pořídit nemohou. Co se týče otázky zařazení do tříd, tak se manuálně pracující nestávají „novou střední třídou“ i přesto, že platové podmínky je k tomu předurčují. Tito lidé totiž často nemají ke své práci žádný vztah (jako důsledek jednotvárnosti a nezajímavosti práce) a považují ji pouze za prostředek k uskutečnění nějakého cíle, kterým však není postup na společenském žebříčku, ale uspokojování hmotných potřeb. Dělnickou třídu lze rozdělit ještě na „vyšší dělnickou třídu“, do které patří kvalifikovaní pracovníci na plný úvazek, jsou obvykle odborově organizovaní a jejich pracovní místa jsou stabilní. Naproti tomu „nižší dělnickou třídu“ tvoří lidé nekvalifikovaní nebo jen částečně kvalifikovaní, pracující na částečný úvazek, s nízkým výdělkem a nejistým pracovním místem. Je nesporné, že vnitřní stratifikace dělnictva i celé společnosti dnes záleží nejen na typu zaměstnání, ale i na rozdílném charakteru spotřeby a životního stylu. Moderní společnost je v mnoha směrech konzumní, orientovaná na hromadění a spotřebu zboží.

Underclass

Tento výraz vyjadřuje v podstatě část dělnické třídy, která je na trhu práce znevýhodňována. Tito lidé mohou mít výrazně horší pracovní podmínky a životní úroveň než naprostá většina obyvatel. Jde většinou o přistěhovalce nebo etnické menšiny, které byly v minulosti donuceni žít v ghettech. Dnes je tam drží spíše ekonomické důvody. Co se týče zaměstnání, tak bývají obvykle dlouhodobě nezaměstnaní nebo zaměstnání často střídají. Z těchto důvodů se stávají také závislými na sociálních dávkách a vytvářejí si jakousi „kulturu chudoby“. Ztrácejí tak motivaci k vyhledávání práce, uzavírání svazků a budování pevné komunity.