Sociologie pro ekonomy

Primární skupina je vždycky malou skupinou, kde převažují často intimně laděné osobní vztahy. Vztah ke skupině jako celku se tvoří skrze vztahy k jejím jednotlivým členům.

U sekundárních skupin člověk naopak získává určitý vztah ke svým kolegům teprve zprostředkovaně, na základě toho, že jsou členy téže skupiny jako on.

Podle stupně, v němž jsou explicitně vytvářeny pozice členů a jejich vzájemná práva a povinnosti, můžeme dále skupiny dělit na formální a neformální.

Formální skupina je typem sociální skupiny, jejíž vznik a smysl je dán předem a zvenčí. Členové jsou spojeni formálními sociálními vztahy, jejich interakce je regulována explicitními normami, sociální pozice a jejich diferenciace je hierarchizována předem organizačními normami. Důvod existence formální skupiny nevyplývá zevnitř skupiny, ale mimo ni. Formální skupiny nejsou totožné s tzv. sekundárními skupinami a nelze je s nimi zaměňovat.

Neformální skupina je typem sociální skupiny, vzniklé na základě neformálních sociálních vztahů, tj. na vzájemném osobním výběru členů. Vzniká spontánně, smysl a důvod její existence je dán zevnitř, cíl, normy strukturu atp. vytváří skupina sama. Členové jsou spojeni podobnými nebo shodnými názory, hodnotami, postoji, soudy, vzájemnou sympatii apod. Tato skupina nevzniká na základě vnějších impulsů, předem určených cílech, ale vzniká samostatně, a i když vznikne uvnitř formální organizace, je na ní v tomto smyslu nezávislá. Tyto skupiny nelze zaměňovat s tzv. primárními skupinami.

Podle způsobu, jakým je jedince se skupinou spjat, lišíme skupiny členské a referenční.

Do členské skupiny jedinec aktuálně náleží. Na referenční skupinu se orientuje svými hodnotami a svým jednáním i v případě, že není jejím členem.

Referenční skupina je skupina v níž kolektiv, jeho mínění, přesvědčení a způsoby jednání jsou rozhodující pro formování našeho vlastního mínění, přesvědčení a způsobu jednání. Dává nám model s nímž se můžeme neustále srovnávat. Člověk se přimkne k jedné skupině a tím se také formuluje jeho názor, skupina ho ovlivňuje. Opustí-li tuto skupinu pro jinou, dovídá se že předchozí názor byl špatný. Každá skupina, k níž se jedinec hlásí, hodnotí svět z určitého hlediska.

V jistém smyslu opakem referenční skupiny je tzv. „out-group“. Na rozdíl od „in-group“, kdy individuum se považuje za člena skupiny a užívá v souvislosti s ní výrazu MY, v případě „out-group“ necítí člověk s příslušnou skupino zhola nic společného, distancuje se od těch, které označuje výrazem ONI.

Malé, prvotní či primární, neformální a referenční skupiny (rodina, parta, kolektiv) jsou takové skupiny, v nichž převažuje osobní pojítko. např. věcný, konkrétní, emocionální vztah, který panuje mezi jednotlivými členy.