Sociologie pro ekonomy

Nejdůležitějšími typy členění soudobých ekonomicky vyspělých zemí je systém vrstev (strat) a systém třídní. Rozdíl mezi stratifikací a třídním uspořádáním spočívá v tom, že v prvém případě máme na mysli spíše graduální, povlovnou diferenciaci většího počtu jednotlivých, relativně otevřených stupňů sociální hierarchie s mnoha vzájemnými přechody, kdežto v druhém případě hierarchii s příkřejším, méně prostupným, stabilnějším uspořádáním do menšího počtu předem teoreticky definovatelných skupin.

V našem pojetí je pro vrstvu jako formu stratifikačního členění důležité zejména hledisko ekonomické, kdy společenské postavení, kterého jednotlivec v rámci sociálního systému dosáhl, je zpravidla důležitější než to, do kterého se narodil.

Rozvrstvená či stratifikovaná společnost je typem sociálního systému, pro který je charakteristická vysoká sociální mobilita. Postavení jednotlivce se může měnit buď v důsledku sociálně ekonomického vývoje společnosti nebo v důsledku vlastních aktivit v průběhu individuálního života jednotlivce. Často i laik dovede některé jednotlivce zařadit do určité sociální vrstvy. Jako pomůcka mu k tomuto zařazení mohou sloužit právě určité identifikační znaky charakteristické pro tuto vrstvu. Specifické oblečení, způsob bydlení, používání určitých dopravních prostředků, výběr koníčků, okruh přátel atd.

Stabilita společnosti je výrazně ovlivňována charakterem sociální struktury. Za jeden z podstatných stabilizačních prvků je považována velikost střední vrstvy. Střední vrstva je tvořena střední úrovní, kterou lze dosáhnout na žebříčcích podle moci, bohatství a prestiže. Střední úroveň může být také vnímána jako to, co je nejběžnější, nejobvyklejší nebo nejčastější. Od této střední úrovně se výše nalézají vyšší vrstvy a níže nižší vrstvy.

Třídy v moderní společnosti

Dnešní moderní společnost se vyznačuje mazáním propastí mezi chudými a bohatými pomocí daní a sociálních dávek a také lepším přístupem ke vzdělání. Naopak lze rozdíly pozorovat hlavně v oblasti zdravotní péče a úmrtnosti (např. v nižších vrstvách je vyšší úmrtnost kojenců). Co se týče majetku, tak nejvyšší kumulace bohatství je stále výsadou několika málo jedinců a rodin. Například ve Velké Británii horních 10% obyvatel vlastní asi 50% majetku a 1% lidí vlastní 75% soukromých akcií, i přesto že se celkový počet akcionářů zvětšuje. K obdobným číslům můžeme dojít také ve Spojených státech amerických. Co se týče reálných příjmů, tak jsou 3x i vícekrát vyšší než před sto lety a to u všech profesí, takže se dá říct, že v dnešní době má běžná rodina mnohem méně problémů co se týče financí než stejná rodina na začátku 20. století. Pro lepší ilustraci si nyní uvedeme, jak vypadají jednotlivé třídy.