Sociologie pro ekonomy

Sociologie práce je vědní disciplína se širším záběrem problematiky a do určité míry syntetizuje vedle svého poznatkového systému i některé další, především sociologii řízení, která zkoumá místo, úlohu a činnost řídícího a řízeného subjektu v organizaci, včetně dynamiky jejich vzájemných vztahů; odvětvové sociologické disciplíny, které zkoumají sociální zvláštnosti práce jako sociálního procesu v jednotlivých odvětvích národního hospodářství (sociologie průmyslu, zemědělství, stavebnictví, dopravy, obchodu a služeb a podobně); sociologii povolání, která zkoumá jednak povolání, ale i profesní strukturu a ve vazbě na ni i kvalifikační strukturu pracovníků a vývojové tendence těchto struktur.

Složitější je vztah sociologie práce a sociologie průmyslu. Někteří autoři vysvětlují sociologii průmyslu jako součást sociologie práce. Polský sociolog W. Markiewicz hovoří dokonce o překrývaní obou disciplín, jako o synonymech. Z dnešního pohledu je to nepřesné, protože každá z těchto speciálních sociologických disciplín má velký okruh své vlastní problematiky. Sociologie průmyslu se kromě sociálních aspektů práce v průmyslu, které má společné se sociologii práce, navíc zabývá také otázkami řízení průmyslu a průmyslových podniků, průmyslovými závody jako sociálními systémy a institucemi, strukturou jejich osazenstev, nadpodnikovou makrostrukturou organizací průmyslu,

postavením průmyslu v globálním systému společnosti a podobně. Ani sociologie práce se nezabývá jen sociálními aspekty práce v průmyslu, ale též v jiných výrobních odvětvích a nevýrobních oborech (zemědělství, věda, zdravotnictví, ozbrojené síly a podobně), sociálními aspekty tvorby pracovní legislativy, prací jako společenskou hodnotou globálního charakteru atd. Z uvedeného vyplývá, že obsah problematiky sociologie práce a sociologie průmyslu je tak i při určitém vzájemném překrývaní odlišný a proto se od sebe odlišují také předměty zkoumání sociologie práce a sociologie průmyslu.

V tuto chvíli víme čím se zabývá obecná sociologie, které subdisciplíny zahrnuje a víme o jejich propojení a překrývání se (v rámci svého předmětu zkoumání). Nastal tedy čas pro pregnantnější definování samotné sociologie práce.

Předmět a struktura sociologie práce

Předmět každé vědní disciplíny je tvořen souhrnem vlastností, zákonů, struktury, pohybu určitých materiálních i nemateriálních objektů, které daná věda zkoumá. Každá věda se zabývá určitým torzem, částí objektivní skutečnosti podle dosažené úrovně lidského poznání a této úrovni přímo úměrného stupně rozvoje společnosti. Ani předmět sociologie práce není jednoznačně vymezen, co vyplývá na jedné straně ze složitosti sféry jejího zájmu, na straně druhé z toho vyplývá, že ani předmět dalších disciplín, které se zabývají studiem lidské práce, není přesně ohraničený.