Správní právo přednášky

Členění správněprávních vztahů

• Správněprávní vztahy představují obsáhlou a druhově výrazně vnitřně diferencovanou množinu právních vztahů. Proto je možné je členit podle různých kritérií do různých skupin, představujících jednotlivé v úvahu přicházející druhy správněprávních vztahů.

Z hlediska jejich obsahu lze správněprávní vztahy členit na vztahy:

• organizační – realizované vzájemně mezi jednotlivými orgány veřejné správy, přičemž jejich obsahem jsou vzájemně spjatá oprávnění a právní povinnosti těchto orgánů, vyplývající z jejich pravomoci a působnosti (kompetence),

• hmotněprávní – realizované vzájemně mezi subjekty veřejné správy a ostatními subjekty správněprávních vztahů, přičemž jejich obsahem jsou vzájemně spjatá oprávnění a právní povinnosti uspokojující materiálněprávní zájmy a potřeby příslušných subjektů,

• procesněprávní – realizované vzájemně mezi subjekty veřejné správy a ostatními subjekty správněprávních vztahů, přičemž jejich obsahem jsou vzájemně spjatá oprávnění a právní povinnosti zprostředkovávající založení, změnu, zrušení, či autoritativní stvrzení, nebo právní ochranu hmotných oprávnění a právních povinností příslušných subjektů.

Správněprávní vztahy lze dále členit podle funkcí veřejné správy na vztahy:

• regulativní – jsou realizovány s cílem řešení pozitivně orientovaných úkolů veřejné správy, vedoucích k vytváření kvantitativně i kvalitativně nových výsledných stavů,

• ochranné – jsou realizovány s cílem eliminace nežádoucích stavů a situací, a to jak z hlediska jejich předcházení, tak i z hlediska následného zjednávání nápravy; slouží k poskytnutí a zajištění ochrany vztahům existujícím již z minulosti a směřují k zachování žádoucího právního stavu, k jeho vynucení tam, kde uložená povinnost není plněna dobrovolně nebo k jeho obnovení tam, kde byl takový stav narušen; zvláštní skupinu těchto vztahů představují vztahy, jejichž prostřednictvím se realizuje správněprávní odpovědnost.

Jiným členěním správněprávních vztahů je jejich členění podle postavení adresátů veřejnosprávního působení:

• vnější (externí) – při nich je většinou realizováno vlastní (základní) poslání veřejné správy; v těchto vztazích je dosahováno cílů, jejichž dopad se projevuje převážně u adresátů mimo organizační systém veřejné správy; jde o hmotněprávní a procesněprávní správněprávní vztahy při výkonu veřejné správy ve vztahu k adresátům konečného působení veřejné správy.

• vnitřní (interní) – jejich prostřednictvím se vytváří předpoklady pro realizaci meritorního poslání veřejné správy; jde tedy o organizační vztahy nejrůznější povahy, např. vztahy řídící, koordinační, kontrolní, kompetenční apod.