Správní právo přednášky

Právnické osoby jako subjekty správního práva

• Právnické osoby jako subjekty správního práva se, obdobně jako osoby fyzické, řadí k té skupině subjektů správního práva, vůči kterým směřuje výkon veřejné správy.

• Právnická osoba je pojem soukromého práva. Základní právní úprava a členění právnických osob je obsažena v občanském zákoníku (korporace, fundace, ústav).

• Jako subjekty správního práva vystupují všechny právnické osoby, které mají ve smyslu norem správního práva způsobilost být samostatným nositelem práv a povinností ve sféře působnosti správního práva. Správněprávní subjektivita právnických osob je zpravidla projevem jejich obecné právní subjektivity, a proto je pro její vznik rozhodující splnění podmínek, které pro založení či ustavení právnické osoby předepisují právní normy, na jejichž základě a v jejichž smyslu konkrétní právnická osoba vzniká.

• Právnické osoby zpravidla vznikají nabytím účinnosti jejich zápisu do obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku. U některých právnických osob je jejich vznik upraven jinak (např. příspěvkové organizace obcí a krajů).

• V postavení subjektů správního práva vystupují z právnických osob nejčastěji nejrůznější obchodní společnosti, družstva, státní podniky, spolky atp.

• Právní subjektivitu má právnická osoba vždy jako celek, ale právní úkony za ni musí činit vždy její orgány resp. zástupci.

• Právnické osoby jako subjekty správního práva vystupují převážně v postavení subjektů, vůči nimž je veřejná správa vykonávána, tj. v postavení subjektů jakožto adresátů veřejnosprávního působení.

• Zvláštním druhem právnických osob vystupujících v postavení subjektů správního práva je stát a nejrůznější veřejnoprávní korporace. V praxi mohou nastat situace, kdy stát či veřejnoprávní korporace zastoupené svými orgány vystupují v postavení subjektů, vůči kterým je veřejná správa vykonávána.

8. Správněprávní odpovědnost (správní trestání)

• Správněprávní odpovědnost přichází v úvahu tehdy, když dojde k narušení společenských vztahů chráněných správním právem. Vznik odpovědnosti je představován vznikem povinnosti strpět a nést sankci – základem správněprávní odpovědnosti je protiprávní jednání subjektů správního práva, za které lze uložit správněprávní sankci.

• Jednání v souladu s normou = žádoucí vztah

• Jednání v rozporu s normou = zakládá správně právní odpovědnost

• Př.

• Norma správního práva stanoví povinnost řidiče dodržovat nejvyšší dovolenou rychlost v obci na 50 km/h (§ 18 odst. 4 zákona o silničním provozu)

• pohybuje-li se řidič v obci rychlostí do 50 km/h, jedná se o stav žádoucí, překročí-li tuto rychlost, nastává odpovědnost za porušení normy správního práva, a v tomto případě je správní orgán oprávněn uložit sankci (správní trest)