Správní právo přednášky

Charakteristika správněprávní odpovědnosti

• Protiprávní jednání ve sféře správního práva je označováno jako správní delikt, a správněprávní odpovědnost je tedy odpovědností za správní delikty.

• Uvedené pojetí správněprávní odpovědnosti je projevem tzv. sankční koncepce, resp. retrospektivního chápání právní odpovědnosti → tzn., že odpovědnost vzniká a nastupuje teprve v důsledku porušení právní povinnosti a její uplatnění se projevuje v uložení sankce.

• Posláním uplatňování správněprávní odpovědnosti je odstranit poruchu vzniklou porušením právní povinnosti a současně eliminovat i škodlivé následky takového protiprávního jednání, s cílem zabránit, resp. předejít jeho opakování.

• Typově můžeme rozlišovat 2 skupiny případů porušování povinností:

• ty, u nichž povaha způsobené poruchy vylučuje možnost jejího faktické zpětné nápravy,

• ty, u nichž zjednání faktické nápravy přichází v úvahu.

• Uvedeným dvěma skupinám případů pak odpovídají i 2 skupiny správněprávních sankcí, a to:

• správní tresty – které se použijí tam, kde nelze nápravy dosáhnout jinak než nápravou subjektu porušení právní povinnosti

PŘ

• uložení pokuty řidiči za dopravní přestupek = tento byl již spáchán, nelze se vrátit v čase (§ 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu)

• správní sankce obnovující povahy – které přicházejí v úvahu tam, kde je možná faktická (věcná) náprava protiprávního stavu

PŘ

• nařízení odstranění nepovolené stavby = porušení normy nastalo, ale nepovolenou stavbu lze odstranit

• Tyto 2 skupiny správněprávních sankcí se přitom v konkrétním případě mohou uplatňovat buď samostatně nebo ve vzájemné kombinaci.

Př.

• stavebník, který staví „černou stavbu“ může být postižen jednak nařízením jejího odstranění, ale je také odpovědný za přestupek na úseku stavebního řádu

• § 178 odst. 2 písm. a) stavebního řádu

• Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 104 provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu

• Správněprávní odpovědnost může být realizována jen ve vztahu určitého konkrétního subjektu správního práva k jinému správněprávnímu subjektu. Správní orgán uplatňující odpovědnost vystupuje v těchto vztazích jako reprezentant (nositel) veřejné moci » ve vztahu k odpovědnému subjektu má nadřazené postavení, a to i tehdy, je-li odpovědným subjektem jiný orgán veřejné správy …

• Z pohledu subjektu, který je nositelem správněprávní odpovědnosti se jedná o povinnost strpět správněprávní sankce za protiprávní jednání jako právní následek svého počínání.

• U správněprávní odpovědnosti rozlišujeme její předpoklady objektivní a subjektivní.

Objektivní předpoklady: