Správní právo přednášky

Kromě uvedených členění správněprávních vztahů lze tyto vztahy členit např. i podle jednotlivých úseků, oblastí či odvětví veřejné správy, tj. podle jejich věcného obsahu.

U správněprávních vztahů, obdobně jako u právních vztahů obecně, lze hovořit také o vztazích absolutních a relativních, nebo o vztazích abstraktních a konkrétních

7. Subjekty správního práva

Charakteristika subjektů správního práva

• Subjekt správního práva ten, komu správní právo přiznává právní subjektivitu– tzn. ten, kdo je způsobilý být nositelem práv a povinností stanovených normami správního práva.

• Př. (fyzická, právnická osoba)

• objednatel = ten, kdo si na základě smlouvy o dílu nechá zhotovit stavbu SOUKROMÉ

• stavebník = osoba, která je účastníkem stavebního řízení („ten, kdo staví“) SPRÁVNÍ

• jako objednatel má tato osoba právo nechat si zhotovit stavbu, tomu odpovídající povinnost zaplatit cenu za dílo a dílo převzít

• jako stavebník má právo domáhat se vydání stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí, atp., ale tomu odpovídající povinnosti zaplatit správní poplatek, doložit zákonem požadované podklady, vyčkat na rozhodnutí stavebního úřadu atp.

• U subjektů správního práva lze především lišit mezi subjekty, které vykonávají veřejnou správu, a mezi subjekty, vůči kterým je veřejná správa vykonávána.

Subjekty správního práva, vůči kterým je veřejná správa vykonávána (adresáti veřejnosprávního působení), jsou potom fyzické a právnické osoby.

Subjekty správního práva, kterými je státní správa vykonávána (vykonavatelé veřejnosprávního působení) = stát a ty právnické nebo fyzické osoby, o nichž tak stanoví Ústava nebo zákon

• přímé - tj. subjekty, které jsou součástí vlastní organizace veřejné správy,

• nepřímé – tj. subjekty stojící vně organizace veřejné správy, na něž byl výkon veřejné správy přenesen.

• Přímé

• Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy

• Nepřímé

• stanice technické kontroly, myslivecká stráž

Subjekty podle právní teorie obvykle mají:

• způsobilost k právům a povinnostem – tzn. způsobilost mít subjektivní práva (oprávnění) a právní povinnosti, tedy způsobilost být nositelem práv a povinností,

• způsobilost k právním úkonům– jíž se rozumí způsobilost svým vlastním jednáním a chováním, které je v souladu s platným právem zakládat měnit nebo rušit právní vztahy, tj. zakládat měnit nebo rušit subjektivní práva (oprávnění), resp. právní povinnosti,

• způsobilost k protiprávním jednáním – tzn. způsobilost nabývat svým vlastním jednáním, které je porušením práva (deliktem), právních povinností, event. pozbývat oprávnění

Fyzické a právnické osoby = způsobilost

Subjekty veřejné správy = pravomoc

Subjekty (členění dle prof. Hendrycha)

• stát

• veřejnoprávní korporace

• veřejné ústavy a podniky

• fyzické a právnické osoby soukromého práva