Správní právo přednášky

K obecným zákonným znakům přestupků patří, že jde o jednání:

• protiprávní,

• společenská škodlivost

Ke znakům, které charakterizují jednotlivé skutkové podstaty přestupků patří jejich:

• objekt,

• objektivní stránka

• subjekt,

• subjektivní stránka.

Objekt deliktu = jevy a společenské vztahy, proti nimž směřuje protiprávní a společensky nebezpečné jednání, přičemž tyto jevy a vztahy jsou chráněny zákonem.

objekt obecný x objekt individuální x druhový objekt

Podle druhového objektu můžeme dle platné právní úpravy přestupky dělit na:

• přestupky proti pořádku ve veřejné správě,

• přestupky proti veřejnému pořádku,

• přestupky křivého vysvětlení,

• přestupky proti občanskému soužití,

• přestupky proti majetku

• Přestupky proti bezpečnosti silničního provozu

• Přestupky na úseku stavebního řádu atp.

Objektivní stránka = protiprávní jednání jako akt volního chování, jeho škodlivý následek a tzv. kauzální nexus (příčinný vztah mezi jednáním a následkem).

• Jednání jako součást objektivní stránky přestupku spočívá v porušení určité právní povinnosti. Pod pojmem jednání je třeba rozumět i nečinnost v případech, kdy právní úprava určité jednání vyžaduje a k porušení právní povinnosti dochází jejím neplněním opomenutím. Škodlivý následek přestupku se nemusí nutně projevit materiálně, je obvykle vyjádřen již samotným faktem porušení povinnosti. Tím se také naplňuje požadovaná příčinná souvislost.

• Subjekt = tj. ten, kdo přestupek spáchá, obecným předpokladem postavení subjektu deliktu je jeho způsobilost k právní odpovědnosti.

• Postih za přestupek může být uplatněn jen vůči subjektu, kterým je odpovědná fyzická osoba a právnická osoba.

• Odpovědnost za přestupek je podle platné právní úpravy vyloučena u osob, které spáchaly přestupek před dovršením 15 let věku. Za subjekt přestupku není považována ani osoba, která spáchala přestupek ve stavu nepříčetnosti, pokud se však do tohoto stavu nepřivedla (byť z nedbalosti) požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky.

• Naše právní úprava nevylučuje, aby subjektem přestupku byl někdo jiný než český státní občan. Může jím být i cizinec nebo bezdomovec („kdo…“)

• Konkrétní subjekt = je nositelem zvláštní vlastnosti (rodič)

• Speciální subjekt = je nositelem zvláštní způsobilosti nebo postavení (veřejný činitel, svědek)

• Subjektivní stránka = je u každého deliktu představována zejména zaviněním, vyjadřujícím vnitřní psychický vztah subjektu k předmětnému protiprávnímu jednání a jeho následku.

• Právní úprava přestupků je koncipována na principu zavinění, přičemž k naplnění skutkových podstat přestupků zásadně postačí zavinění z nedbalosti, pokud zákon nestanoví výslovně, že u určitých jednání jde o přestupek jen při úmyslném zavinění.

• Nedbalost vědomá » pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit určité následky, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že je nezpůsobí.

• Nedbalost nevědomá » pachatel nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodlivé následky, ač vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům to vědět měl a mohl.

• Úmysl přímý » pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem.

• Úmysl nepřímý » pachatel věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.

• Zavinění (kazuistika) – překročení nejvyšší dovolené rychlosti

• „S ohledem na stavebně technické provedení dálnice (návěstidla, připojovací pruhy, středová svodidla, únikové východy) jako řidič nepochybně věděl, že jede na dálnici a současně vzhledem k výši překročení rychlosti (o 40 %), musel rovněž vědět, že výrazně překračuje rychlost, kdy tato byla vyvinuta jím vůli řízeným pohybem dolní končetiny směrem k plynovému pedálu…

• …čímž je nepochybné, že nejvyšší dovolenou rychlost překročit takto chtěl“ (přímý úmysl)

• …čímž je zřejmé, že mu bylo lhostejné, zda takto rychlost překročí“ (nepřímý úmysl)

• …I kdyby nesledoval rychloměr, nebyl dán přiměřený důvod spoléhat na to, že rychlost nepřekročí“ (vědomá nedbalost)

• …I kdyby nesledoval situaci v provozu ani rychloměr, s ohledem na ostatní vnímatelné skutečnosti přinejmenším vědět mohl a měl, že tuto výrazně překračuje“ (nevědomá nedbalost)

• Obecná část zákona o přestupcích obsahuje dále vymezení správních trestů, které při postihu za přestupky přicházejí v úvahu.